Od té doby  se prosadila různá opatření, jako např. osamostatnění záchranné služby a její odsunutí z nemocnic, přesunutí části činností z lékařů na samostatné záchranáře, přesun řízení a koordinace  samostatných středisek záchranné služby pod krajská centra, výrazná technická a komunikační podpora činnosti  záchranek nebo osamostatnění oboru urgentní medicína.

Žádná z těchto radikálních změn však situaci s lékaři nevyřešila a navíc implementace EU pravidel pro pracovní dobu a přesčasovou práci situaci výrazně zkomplikovala. Podobnou roli hrál i  obecný nedostatek počtu všech lékařů, který vede k jejich přetížení a nižší ochotě přijímat vedlejší úvazky na záchrankách. Bez  nich se lze jen těžko obejít.  Zájem o obor je nyní nutno  zvýšit  lepšími platy a případnými benefity na straně jedné a takovou odbornou přípravou v oboru, která by lékařům umožnila ve vyšším profesním věku  snadnou rekvalifikaci a  přestup do jiné, méně "adrenalínové"  činnosti  např. praktického lékaře. Bez tohoto  posílení dlouhodobého profesního výhledu zůstane pro mnoho lékařů obor urgentní medicína i nadále neatraktivní. 

Leoš Heger, místopředseda TOP 09