Do adventních plánů mu nezapadá 22. prosinec, který by měl strávit na půdě – či lépe řečeno na plénu, aby nedošlo k nějaké mýlce, dolní komory Parlamentu. Dovolím si mu v této souvislost připomenout, že 22. den posledního měsíce roku a dokonce i den následující jsou oba dva dny pracovní. Nevšiml jsem si, že by sněmovna vyhlásila nějaké celozávodní volno či uhelné prázdniny a tak nevidím důvod, proč bychom se měli pohoršovat nad tím, že musíme do práce. Pasování poslanců mezi ty, pro něž platí jiná pravidla než pro zbytek národa, je přesně to, co většinu toho národa (zcela oprávněně) štve.

Za neméně podstatné ovšem považuji připomenout, proč se vlastně sejdeme – budeme mj. projednávat změnu daňových zákonů. Možná by si tedy raději před televizními kamerami postěžovali podnikatelé, že co pěkného jim kolegové z koaličních stran připravili za dárek pod stromeček. V Česku jsme za posledních 25 let soukromníkům už tak zařídili pořádně zaplevelené právní prostředí, přebujelou byrokracii i vysoké nepřímé daně. A stejně se pořád hledají způsoby (pod záminkou represe daňových úniků), jak jim ještě trochu přisolit. Jako už tolikrát před tím i dnes z toho vychází trestání slušných a výsměch od nepoctivých. Nevěřím totiž, že povinnost odvádět DPH měsíčně namísto kvartálně povede k efektivnějšímu výběru daně. Je to jen další úskok stranou, který nejvíce odnesou drobní podnikatelé. Pro ně znamená další hodiny práce, další výdaje na daňové poradce… Marnost. Paradoxně jim tento prezent přichystal podnikatel, toho času ministr financí.

Říkal jsem si, že třeba má pan kolega Votava nějaké závažnější záležitosti na programu, než devět dní před koncem roku (…!) sdělit podnikatelské obci, jaká že pravidla pro ně budou od 1. 1. platit. Na jeho webových stránkách ale bohužel taková informace chybí – poslední záznam z kolonky „Kalendář akcí“ hovoří o plánech na říjen. A tak jsem ani nedostal šanci jeho výrok pochopit.