Europarlamentní frakce sociálních demokratů uspořádala své pravidelné každoroční výjezdní zasedání tentokrát v řeckých Aténách. Na pořadu byla setkání s nejvyššími představiteli řecké vlády, mezi kterými nechyběl ani premiér Georgios Papandreou a řada ministrů jeho kabinetu. Jak celé toto výjezdní zasedání hodnotíte? Jak na vás řečtí politici zapůsobili? Hledíte na hospodářskou situaci Řecka spíše optimisticky nebo pesimisticky?
Smyslem tohoto výjezdního zasedání bylo podrobné seznámení se situací v Řecku a vyjádření podpory a solidarity našim řeckým sociálnědemokratickým přátelům. Řecko se nenachází v lehké situaci. Potýká se s vysokým zadlužením státních a soukromých institucí. Podle některých odhadů dosahuje státní dluh již téměř 300 miliard eur. Řecko si musí dát do pořádku své veřejné finance, což bohužel minulé vlády nedělaly. Nebude to jednoduché, ale jiná cesta není. Banky a finanční instituce přestanou Řecku půjčovat, pokud si nedá své finance do pořádku.
Další velice vážný problém je nekonkurenceschopnost řeckého hospodářství. V českých nebo německých supermarketech nenajdeme téměř žádné řecké výrobky. Řekové nevyrábějí auta, počítače, v podstatě téměř žádné průmyslové výrobky. V komoditách, kde by mohli být konkurenceschopní, jako například v zemědělských produktech, zaostávají za svými jihoevropskými konkurenty Itálií a Španělskem.
Jinými slovy Řecko se musí vypořádat se zadlužením a do budoucna musí učinit svoji ekonomiku více konkurenceschopnou. V Řecku například nevidíte žádné solární panely, což je obrovská chyba a selhání, neboť zde slunce svítí 365 dní v roce. Řecko se musí podívat na své silné a slabé stránky a začít dlouhodobý bolestivý proces celkové změny. Otázkou je, zda jsou k tomu Řekové ochotni a zda toho budou schopni. Evropská unie může pomoci radou, technologiemi a dalšími půjčkami, ale domácí problémy si musí vyřešit Řekové sami. Žádná jiná cesta neexistuje.
Řekové mají v této velmi těžké situaci velké štěstí a to je nová vláda. Premiér Papandreou a jednotliví ministři jsou velmi vzdělaní lidé, kteří znají svět a vědí, jak do této situace zařadit svoji zemi. Jsem přesvědčen, že žádná jiná vláda v Řecku by tohoto schopná nebyla.
Na plenárním zasedání ve Štrasburku proběhla debata o budoucnosti jaderné energie v Evropě v návaznosti na havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě způsobené zemětřesením a vlnou tsunami. Odpůrci mírového využívání jádra, zejména Zelení ale i někteří sociální demokraté ze západní Evropy, prosazovali, aby byly ve středně až dlouhodobém horizontu několika desítek let uzavřeny všechny jaderné elektrárny v celé EU. Jaký je váš názor na využívání jaderné energie z hlediska bezpečnosti, klimatických změn a tzv. energetického mixu?
Evropa je v otázce využívání jaderné energie rozdělena. Přibližně polovina z 27 států Evropské unie jádro k výrobě elektřiny využívá a druhá polovina je proti. Záleží na jednotlivých zemích, jestli jádro používat chtějí či nikoliv.
Česká republika patří mezi zastánce jaderné energie. Naše jaderné elektrárny jsou bezpečné, jak ukázala více než třicetiletá praxe. Zároveň pokud chceme jadernou energii používat i do budoucna, je potřeba se ve světle jaderné havárie ve Fukušimě znovu podívat na normy a standardy jaderné bezpečnosti. Jsem přesvědčen, že bychom měli jít příkladem a vyvinout v Evropě standardy, které jsou přísnější než ty současné. Stanou se vzorem i pro ostatní státy, které budou nadále jadernou energetiku využívat. Pouze tak bude možné dlouhodobě zaručit podporu obyvatelstva pro tento druh energie u nás, v Evropě a ve světě. Není v zájmu nikoho v zemích EU, ale také v Rusku, na Ukrajině, nebo v Turecku, které také staví jaderné elektrárny, aby vinou nedostatečných bezpečnostních standardů došlo v budoucnosti ke katastrofě podobné ve Fukušimě.
8. března se u nás i jinde v Evropské unii oslavoval Mezinárodní den žen. Při této příležitosti se v Evropském parlamentu vedla živá debata o aktuální situaci v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů. Ženy jsou vůči mužům stále znevýhodňovány. Například jejich průměrné příjmy jsou nižší než platy mužů a jejich zastoupení ve vrcholných funkcích není rovnoprávné. Mezi členskými státy EU existují rozdíly. Jak hodnotíte situaci v ČR a kam bychom se měli v Evropě dívat pro inspiraci a poučení?
Máte pravdu v tom, že ženy mají vůči mužům stále nerovné postavení, což se netýká pouze České republiky. Z tohoto důvodu je u příležitosti svátku Mezinárodního dne žen pravidelně hodnocena situace a pokrok v postavení žen.
Postavení českých žen je oproti západoevropským zemím i některým postkomunistickým zemím, jako např. Slovinsko, Maďarsko nebo Estonsko, stále neuspokojivé. Nejedná se jen o pracovní ohodnocování, ale i o zastoupení ve veřejném, hospodářském nebo politickém životě. Kam bychom se měli v Evropě podívat pro inspiraci? Já osobně bych si přál, aby to bylo do nejvyspělejších zemí - do Německa, Holandska či skandinávských států. V těchto zemích si dala většina politických stran do svého programu kvóty v zastoupení žen, dokonce včetně nejkonzervativnější strany v Německu bavorské CSU!
Zlepšení postavení žen a jejich zastoupení ve vrcholných funkcích se však nemusí dělat pouze prostřednictvím kvót. Mnohdy stačí dobrá politická vůle a podpora mužů, jak ukázal poslední sjezd ČSSD, kdy se zvýšilo zastoupení žen ve vrcholných politických funkcích i bez uplatňování kvót. Podle mého názoru by bylo vhodné stanovit si v ČSSD konkrétní jasný cíl, jaké by mělo být zastoupení žen například v roce 2015 nebo 2018 a využít všechny možnosti pro zvýšení podílu žen na rozhodování strany.
V březnu otřásl Evropským parlamentem korupční skandál. Tři europoslanci – jeden lidovec z Rakouska a dva sociální demokraté, Slovinec a Rumun - přislíbili, že budou výměnou za vysoké finanční částky ovlivňovat evropskou legislativu ku prospěchu finančního průmyslu. Jak se tato kauza v EP řešila a jak by do budoucna měl ideálně fungovat vztah mezi lobbisty a zákonodárci?
Pokud jde o konkrétní důsledky pro tyto tři europoslance - Ernst Strasser, lidovecký poslanec EP a bývalý ministr vnitra Rakouska, se stejně jako bývalý ministr zahraničí Slovinska a sociálně demokratický europoslanec Zoran Thaler svého mandátu okamžitě vzdal. Adrian Severin, bývalý rumunský ministr zahraničí a místopředseda vlády, odmítl složit svůj poslanecký mandát. Sociálně demokratická frakce jej okamžitě vyloučila ze svých řad.
Co se týká jejich trestně právní zodpovědnosti, jsou nyní na řadě orgány činné v trestním řízení v jejich mateřských zemích. Rumunsko už požádalo Evropský parlament o zbavení imunity Adriana Severina. Jsem přesvědčen, že jak právní výbor EP, tak plénum EP tuto otázku v nejbližší možné době pro rumunské orgány uspokojivě vyřeší.
Jak by měl v budoucnu uspokojivě fungovat vztah s lobbisty? Jedná se především o etický kodex poslance ve vztahu zákonodárců a lobbistů. Vedení EP rozhodlo o ustavení pracovní skupiny, která se těmito otázkami bude v nejbližších dnech a týdnech zabývat. Ukazuje se, že je nutné etický kodex poslanců zpřísnit. Musí jasně vymezit možnosti vedlejších pracovních činností zákonodárců a stanovit listinu po vzoru amerického Kongresu. Do této listiny se zapíší veškerá setkání a částky z případných darů, které poslanci na zahraničních cestách nebo ve styku se zástupci nejrůznějších průmyslových či nevládních organizací mohou dostat. A co je též potřeba, čemu se zatím nebránil Evropský parlament ale Evropská komise, stanovit jasný právně závazný seznam lobbistů. Pokud budou zástupci jednotlivých firem zvažovat kontakt se zákonodárci, musí být v budoucnu tyto firmy jasně zaneseny se všemi údaji, včetně finančních, na seznamech institucí a lobbistů. V současné době takový seznam existuje, ale není to právně závazné a postižitelné. Stal by se výstrahou pro ty, kteří peníze nabízejí, i pro potenciální příjemce.
Česká politická scéna je zmítána množstvím skandálů. Situace je již taková, že snad neuplyne den, aby nebyla veřejnost konfrontována s nějakou aférou. Politická korupce a celkový úpadek politické kultury naši zemi k vyspělé západní Evropě jistě neposunují. Jak dlouho si toto česká veřejnost podle vašeho názoru nechá líbit? Co byste jako člen politické strany, která je u nás v současné době v opozici, občanům doporučil?
Česká veřejnost je bezesporu z neustálých a nekonečných kauz a skandálů unavena a otrávená. Nemusíme se dívat ani na procenta účasti veřejnosti při volbách, stačí si dojít do jakékoliv hospody a poslechnout si, co si o situaci lidí u nás myslí. Apatii, mnohdy až bezradnost v naší společnosti nad současnou situací považuji za největší prohru demokratické politiky u nás po Listopadu 1989. Dvacet let od Sametové revoluce by měla být česká společnost a česká politika mravně, morálně a eticky jinde než je tomu dnes. Místo, abychom se posouvali mezi nejvyspělejší země světa, tak se svým konáním a jednáním posouváme více na východ.
Co s touto situací dělat? Odpověď není jednoduchá. Začít je potřeba s jasným pojmenováním situace. Nic nelze zametat pod koberec a je nutné si uvědomit situaci, v jaké se nacházíme. Diskutovat o ní a snažit se společně hledat řešení. Netolerovat podobné praktiky, snažit se poukazovat na problémy spojené s korupcí, úplatkářstvím a dalšími nešvary. Jen tak je možné do budoucna, krok za krokem tuto situaci řešit.
Za současnou situaci nelze vinit jen politiky, i když na ní mají bezesporu obrovský podíl. Na vině jsou též média, komentátoři a glosátoři politické scény, kteří nebyli před minulými volbami schopni ani ochotni rozkrýt pozadí strany Věci veřejné. Vše jenom z důvodu, že si přáli, aby volby nevyhrála sociální demokracie. Tento příklad ukazuje, že u nás chybí objektivita a poctivost k argumentům a hodnotám. Jak se říká podle pravidla „padni, komu padni“.
Výsledkem je, že velké skupiny obyvatelstva se cítí politikou ještě více podvedeni a zrazeni, než tomu bylo před parlamentními volbami minulý rok. I přes politický marasmus a obtížnost situace bychom však neměli házet flintu do žita. Politika zde vždy byla a bude důležitou součástí společnosti. V demokracii záleží na každém jednotlivci, zda svými činy a svým jednáním politickou situaci postupně zlepší!
