Ještě den před návštěvou místa tragédie část polské veřejnosti požadovala, aby Komorowski návštěvu v Rusku odřekl. Důvodem bylo, že ruská strana vyměnila pamětní desku ve Smolensku, kterou tam původně umístili Poláci. Na nové pamětní desce ovšem chybí odkaz na Katyň, kde byli na Stalinův rozkaz v roce 1940 zmasakrováni polští důstojníci. Letecké neštěstí u Smolenska se odehrálo před rokem právě při cestě polského prezidenta za uctěním památky katyňského vraždění. Řada Poláků proto považuje výměnu pamětní desky za ruskou provokaci a aroganci.
Je nasnadě, že ruská společnost ani politika si ještě nezvykly vnímat dějiny své země bez překrucování, tudíž i s těmi nejtemnějšími stránkami, jakou byla například Katyň. Dovolím si však tvrdit, že demonstrativní odřeknutí návštěvy ze strany polské hlavy státu by nikterak nepřispělo k tomu, aby si ruští popírači katyňského vraždění posypali hlavu popelem.
Odmítnutí účasti na pietním aktu ve Smolensku by možná leckomu v Polsku přineslo krátkodobé zadostiučinění, ale bylo by politickou chybou. Vedlo by ke zvýšení napětí v již tradičně dosti pošramocených rusko-polských vztazích. Komorowski přes všechnu kritiku doma do Ruska jel, setkal se ve Smolensku s Medveděvem a hovořil s ním mimo jiné o citlivém tématu vyměněné pamětní desky. Polský prezident si uvědomil, že jedině v dialogu lze prosadit něco pozitivního. Prokázal tím politickou a lidskou odvahu být normální a tlumit vypjaté nacionální vášně.
