Je pravdou, že vztahy Moskvy a Pekingu se v posledních letech výrazně zlepšily. Nedá se však říci, že spočívají na oboustranné důvěře. Desetiletí rivality v podmínkách studené války udělaly své. Ač obě velmoci tehdy svorně hlásaly komunistické světlé zítřky, ve skutečnosti měly řadu hraničních konfliktů, které se snažily před světovou veřejností tajit. Vztahy obou velmocí jsou tudíž spíše křehké.
Regionální aspekt spojenectví mezi Moskvou a Pekingem také nabádá ke střízlivosti: Čína má velký zájem na upevnění svých hospodářských vazeb ve střední Asii, což ovšem Rusové vidí neradi, protože tamější bývalé sovětské republiky vnímají jako svou zónu vlivu. V centrální Asii jsou tudíž obě země daleko spíše konkurenty, než partnery.
Jelikož je Evropa závislá na ruských dodávkách plynu, šéf Kremlu rád nahání Evropanům strach odklonem ruských plynovodů směrem na Východ. Ani v energetice to se strategickým partnerstvím není tak horké: Rusko a Čína sice mají zájem na rozjetí velkého obchodu s plynem, ale jednání se vlečou už léta, protože se obě strany nedokáží dohodnout na cenách.
Společnou řeč našli Rusové a Číňani v otázce Sýrie, kde se schyluje k občanské válce a Západ marně tlačí na Peking a Moskvu, aby přestaly chránit Bašára Asada. Čína a Rusko jsou proti jakémukoli vměšování a snahám o svržení syrského režimu. Shodný princip zastávají tyto velmoci v Radě bezpečnosti OSN i ve věci Íránu. Ještě jedno mají obě autoritářské velmoci společné: nerady slyší západní kritiku porušování lidských a občanských práv.
Potenciál pro vznik nové velmocenské osy Peking – Moskva nelze přeceňovat. Obě země mají velký zájem na spolupráci se Západem. Putinovo Rusko vnímá historicky a kulturně sebe sama jako evropskou velmoc a Číňané zase pošilhávají po západních technologiích a inovačním know-how. Jakkoli rusko-čínský obchod nabírá na síle, stále jsou obě země zaměřeny na transatlantický svět.
Obavy ze vzniku nového spojenectví na Dálném Východě nejsou na místě. Zatím nehrozí, že by Čína a Rusko sledovaly shodné zájmy a vyvíjely společné zahraničně-politické strategie. Daleko spíš se tu před zraky světa tvoří křehké účelové spojenectví. Má vyvolat na Západě respekt a posloužit ke zlepšení vyjednávací pozice Moskvy i Pekingu ve vztahu k USA i Evropě. Strategické partnerství Ruska a Číny nespočívá na pevných základech a má demonstrativní charakter. Řečeno čínským příměrem: „je to papírový tygr“.
Libor Rouček
