Agent obecně podle českého i slovenského práva je policista, který má od policie nebo státního zástupce za úkol získat důkazy o spáchání určitého trestného činu. Typickým způsobem získání takových důkazů jsou zvukové nebo obrazové záznamy pořízené agentem. Agent zásadně nesmí podezřelého ke spáchání trestného činu jakkoliv pobízet, může však například předstírat, že by se na nezákonné činnosti chtěl také podílet (např. odkoupením zásilky drog již připravené pachatelem k prodeji apod.). Na rozdíl od České republiky však na Slovensku existuje ještě zvláštní druh agenta, zaměřený na stíhání korupce. Právě pro tohoto agenta se vžil nepřesný, ale populární název agent provokatér.
Zásadní rozdíly mezi agentem obecně, který funguje i v Česku, a agentem provokatérem, který v Česku nefunguje, jsou dva. Zaprvé agentem provokatérem může být kdokoliv, nikoliv pouze policista. Zadruhé agent provokatér může dělat něco, co jiní agenti dělat nemohou – pobídnout, povzbudit podezřelého k tomu, aby trestný čin, který již měl v úmyslu spáchat, dotáhnul až do fáze realizace. Tyto dvě speciality agenta provokatéra jsou šity na míru vyšetřování korupce a na jiné trestné činy je používat nelze.
Typické použití agenta provokatéra lze dobře ilustrovat na příběhu bývalého poslance slovenského parlamentu a předsedy Banskobystrického kraje Gabriela Karlina a banskobystrického podnikatele Juraje Hromady. Oba muži se dobře znali a v létě 2003 se bavili o tom, že Hromadova firma by mohla získat od kraje veřejnou zakázku na dostavbu tělocvičny v Žiaru nad Hronom. Za takto dohozený kšeft požádal Karlin Hromadu o úplatek 500.000 slovenských korun.
Hromada však korupci nakloněn nebyl, podal na Karlina trestní oznámení a sám se nechal při vyšetřování policií použít jako agent provokatér. V listopadu 2003 připravila policie půl milionu slovenských korun, patřících ministerstvu vnitra, uložila si čísla jednotlivých bankovek, dala peníze do obálky a vyslala s nimi Hromadu na jednání s Karlinem do kanceláře HZDS v Banské Bystrici. Díky odposlouchávacímu zařízení umístěnému na Hromadově těle měla policie dobrý přehled o dění v kanceláři a vzápětí poté, co se Hromada s Karlinem rozloučil a odešel z kanceláře, vnikli do ní policisté a Karlinovi zabavili jeho kufřík i s vyžádanou obálkou uvnitř.
Případ Karlin je dobrou ukázkou toho, že agent, který není příslušníkem policie, může někdy přispět k odhalení korupce lépe než policista. Člověk, který by nebyl dlouholetým známým pachatele, by se k obdobné transakci dostal jen velmi obtížně. Účinnost nasazení agenta provokatéra je dále zvýšena jeho oprávněním aktivně nabízet úplatek tehdy, pokud má policie nebo státní zástupce indicie, že se připravuje korupční trestný čin. Stejně tak si lze představit jako provokatéra veřejného činitele, který ví o tom, že se uchazeč o veřejnou zakázku chystá uplácet, a policii to oznámí.
Agent provokatér byl na Slovensku použit již ve stovkách případů a umožnil odhalit korupci i u některých vysoce postavených lidí, jak ukazuje i případ Karlin. Dalšími dopadenými byli například soudce z Čadce Štefan Marťák, primátor Vel’kého Mederu Samuel Lojkovič, nebo starosta městské části Bratislava-Rača Pavol Bielik. Přestože některé z těchto kauz ještě nejsou pravomocně ukončeny, je zřejmé, že agent provokatér má přesvědčivé výsledky.
O to, aby bylo co nejlepších výsledků v boji s korupcí dosahováno i v České republice, se snaží Evropská demokratická strana, ve spolupráci s KDU-ČSL. Prvním výsledkem společné práce je návrh novely trestního řádu a trestního zákoníku, který byl v prosinci předložen do české Poslanecké sněmovny. Pokud bude návrh přijat, bude možné agenta provokatéra, jako novou účinnou zbraň proti korupci, používat i v naší zemi.
FILIP HAJNÝ
autor je spolupracovníkem Evropské demokratické strany
