- Křičet, že volby do úřadu ombudsmana jsou ovlivněny vlivovými skupinami, je úplně zbytečné. ANO - jsou. Volí totiž poslanci, kteří jsou (až na tradičně odpadlé od Okamury) členy politických stran. A co dělají politické strany? Snaží se prosadit svůj vliv, aby mohly uplatňovat svůj program nebo vizi (pokud teda nějakou mají). Až bude Milion chvilek sedět ve Sněmovně (což doufám, že se nikdy nestane), pak může také prosazovat svůj vliv. Je to legální a legitimní.
- Myslím, že občanům je úplně jedno, jestli onen úřad existuje, nebo ne. To považuji za zásadní problém. Dokud nebudou občané cítit, že je to místo, kde získají zastání, a ne jen další zbytečný úřad s mnohamilionovým rozpočtem, tak vůbec nezáleží na tom, jestli je tam Franta nebo Pavel a 57 úředníků XY.
- V samotné volbě, před kterou poslanci stáli, bych se sám těžko rozhodoval. Vybíral bych ze dvou variant - buď nevolit nikoho, nebo S. Křečka. Jeho věkový limit chápu. Na druhou stranu znám celou řadu schopných a moudrých seniorů, ale také neschopných či všehoschopných třicátníků. Na tomto to tedy nestojí.
Nejdůležitější tedy bude zvládnout bod dvě. Pokud najdou lidé (bez ohledu na rasu, pohlaví, vyznání, sexuální orientaci a kdoví co ještě) ve veřejném ochránci práv zastání před úřady a jejich mnohdy nesmyslnými rozhodnutími, k čemuž tento institut kdysi ve Švédsku vznikl, pak to bude v pořádku. Pokud by měl být ombudsman jen trubadúrem aktivistických (nebo xenofobních) štěků, pak jej raději zrušme!