Že by je trápily třeba známky, to zase pro některé není tak podstatné. A tak ty děti, které mají bezva rodiče, strávily dovolenou v malé chatě v lese a ještě v naší republice, občas něco zdědí po svém starším sourozenci, to nemají v kolektivu mnohdy lehké.

Děti dokážou být někdy, ač nechtějí, velmi kruté a své spolužáky, kteří nemají zrovna drahý tablet, jsou schopny vyčlenit ze svého kolektivu. Vzniká spousta nových problémů, které jsme dříve ve školách neznali. Některé děti nejedou do divadla či na lyžařský zájezd, protože na to rodina nemá. Nemají doma ani oblečení, ve kterém by divadlo mohly navštívit.

Rodiče, i když se sebevíc snaží, nemohou dětem koupit lyžařskou výbavu nebo oblečení do tanečních. Někdy je malým zázrakem, že jim zvládnou zaplatit školní obědy. Statistiky ukazují varující čísla. Sto tisíc dětí v naší republice nemá zaplaceno obědy, a to kvůli tomu, že jejich rodiče na to nemají. Další statistický údaj nám říká, že problémy s chudobou má 12 – 14 procent dětí.

Je nejvyšší čas zamyslet se nad tím, co nám dnešní svět vlastně přináší a zdali máme možnost pomoci těm nejmenším, aby se zdárně rozvíjely, mohly studovat a dětem z tváří nezmizely úsměv a radost.

Gabriela Hubáčková, poslankyně Parlamentu ČR a stínová ministryně školství, mládeže a tělovýchovy KSČM