Jako učitelka si brzy uvědomila nerovnosti ve společnosti a začala se aktivně angažovat v boji za rovnoprávnost žen. Založila Ženskou národní radu a stala se její vůdčí osobností. Po vzniku Československa byla zvolena senátorkou za Československou národní socialistickou stranu, kde prosazovala reformy v oblasti vzdělávání, sociálních práv a postavení žen.
Zasadila se například o zrušení celibátu pro učitelky, zajistila ženám volební právo a celý život usilovala o rovné postavení mužů a žen ve společnosti.
Otevřeně se stavěla proti nacismu, což ji po okupaci Československa stálo život – v roce 1942 byla popravena v rámci represí po atentátu na Reinharda Heydricha.
Je smutné, že moje generace se o Františce Plamínkové ve škole neučila. Její odkaz nesmí upadnout v zapomnění – i dnes je inspirací a důkazem, že boj za spravedlnost a rovnost má smysl.
