Tento zákon si zaslouží, řeknu, návrat do historie. V roce 1985 až 1987 byly spuštěny čtyři bloky jaderné elektrárny Dukovany. Protože dodavatelem této stavby byla Ruská federace, smlouva obsahovala i to, že jaderné palivo, to vyhořelé, se bude navracet do Ruské federace.
Přišel rok 1989 a bylo nám jasné, že jaderné palivo do Ruské federace nemůže vycestovat, že si ho necháme na vlastním území, že s ním budeme nakládat bezpečně, protože hrozilo, že z tohoto vyhořelého jaderného odpadu můžou vznikat jaderné zbraně.
V roce 1996 se staví první mezisklad jaderného vyhořelého paliva, přímo v lokalitě jaderné elektrárny Dukovany.
Přichází 11. září 2001 a útok na obchodní centrum v New Yorku. Bylo úplně jasné, že musí vzniknout hlubinné úložiště. Stát se k tomu postavil tak, že začal ve vybraných lokalitách dělat průzkumy a výzkumy. U tohoto bych se ráda zastavila.
Stát to dělal na základě platných norem. Ty normy říkaly, že to může dělat bez toho, aniž by do toho byly zapojeny ty lokality. Starostové dotčených obcí. Běžně se stávalo, že přijela vrtná souprava na nějaký katastr, začala tam dělat průzkumné vrty a starosta o této iniciativě vůbec nevěděl, přišli za ním občané, on přišel k těm pracovníkům, ti se před ním nemohli legitimovat, takže musel povolat polici, ta legitimovala a zjistili, že jsou to pracovníci SÚRAO, kteří provádějí tento výzkum, že se jedná, že možná i jejich lokalita bude zařazena do hlubinného úložiště. Dokážete si představit, kdo z vás někdy starostoval nebo byl v zastupitelstvu, jakou to zaseje nedůvěru těch lokalit vůči všemu dalšímu, vůči všem dalším krokům. Tehdy se starostové poprvé ozvali a začali ve svých obcích pořádat referenda, která jsou doteď platná. Úložiště na svých katastrech odmítli. Volali po tom, aby vznikl zákon, který teď máme tady před sebou, podotýkám, že to bylo už v roce 2004, to znamená, příští rok oslavíme 20 let, takže skoro po 20 letech tady máme konečně zákon, který umožňuje zapojit tyto lokality a starosty a dotčené obce vůbec do výběru té lokality, být od počátku u toho.
Pan ministr Síkela tyto zástupce lokalit přijal na svém ministerstvu. Musím říct, že to kvitovali s velkým povděkem. V tom zákoně se objevil ten návrat té důvěry, že o tom, kde bude to konečné úložiště, kde bude stát ta záložní oblast, že budou rozhodovat obě komory parlamentu. Protože nedůvěra v těchto lokalitách už je tak na výsost veliká, že chtějí to nenechat pouze na vládě, ale na obou komorách parlamentu.
Pro mě z nepochopitelných důvodů toto bylo odstraněno pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně. Pozměňovacím návrhem, který jsem přednesla na hospodářském výboru, toto vracím nazpět. Vracím hlavně důvěru těm lokalitám v parlament a v nás, volené zástupce, že je v tom nenecháme.
Další věc, kterou tam upravuji, je pozměňovací návrh, který byl načten v Poslanecké sněmovně, který lokalitám slibuje, že vláda může rozhodnout o dodatečných kompenzacích. Ale tam je takové to zapeklité slovíčko „může“. Proto já toto slovíčko „může“ odstraňuji a mám tam, že vláda rozhodne po předchozí debatě s lokalitami o dodatečných kompenzacích, a o těch dodatečných kompenzacích opět budou hlasovat obě komory parlamentu. Myslím si, že je to nad výsost důležité. Není tam žádné právo veta, i když by si to obce velmi přály. Sama jsem z té lokality a v roce 2004 jako starostka jsem se za ně postavila, že tam nechceme to hlubinné úložiště. Ale na druhou stranu si uvědomuji tu odpovědnost, když jednu ruku zvedám pro rozvoj jádra a jaderné energetiky, že druhou si nemůžou přisednout, že ten odpad tady nemáme, že ho musíme uložit bezpečně. To znamená, nejsem proti hlubinnému úložišti, ale musí být na té nejbezpečnější lokalitě. My bychom se k tomu měli jako volení zástupci, jako parlament, postavit, ne hodit opět ty obce a lokality přes palubu a říct, že nás to nezajímá.
Vážím si i toho, co tady řekl pan ministr, že k tomu zaujme neutrální stanovisko, nicméně i to, že to bylo v tom původním návrhu vládním.
Poprosím vás, jestli byste mohli zohlednit usnesení VHZD, které říká, že doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovny PČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu usnesení VHZD.
Děkuji vám za pozornost a za podporu tohoto usnesení.
