Dopravně optimálním řešením by samozřejmě byla stavba mostu a zatunelované tramvajové trati v navazujícím prudkém svahu. Investičně i zásahem do krajinného rázu se ovšem jedná o projekt tak náročný, že jeho realizaci v horizontu nejbližšího desetiletí můžeme vyloučit. V době, kdy se vládnoucí koalice nedokáže shodnout na řádově menších projektech a ty se zadrhávají či zastavují, je lanovka mnohem snazším východiskem.
Lanovka problém řeší elegantně, rychle a levně, s minimálním zásahem do krajiny i zeleně. Na dopravní poptávku dokáže reagovat flexibilně a energeticky je náročná nejméně ze všech druhů dopravy. Než bude stát most a kilometr dlouhý tunel, investice do lanovky se Praze bohatě vrátí. Co tedy brání její stavbě?
Nesouhlasné rozhodnutí argumentuje posudkem Ing. Obluka na tzv. krajinný ráz. Stručný text dochází k závěru, že stavba současný pohled na Trojskou kotlinu nepřijatelně změní, a to bez jakýchkoliv podkladů. Jasně že lanovka místo ovlivní, stejně jako jakákoli jiná stavba. I proto jsme ostatně vypsali mezinárodní architektonickou soutěž.
Je však oblast Trojské kotliny navždy nedotknutelná? Pokud přímé spojení Prahy 6 a Prahy 8 chceme, musíme počítat s tím, že bude vidět. S lanovkou ovšem jen v podobě několika sloupů, bez nutnosti rubat a přemisťovat statisíce kubíků zeminy a skal.
Zadali jsme tedy zpracování autorizovaného posudku od krajinné ekoložky Ing. Kateřiny Zímové, který téma zásahu do krajiny zkoumá na základě uznávané metodiky a podrobné analýzy viditelnosti. Dochází k závěru, že záměr lanovky proveditelný je a odmítat jej v této fázi není na místě.
Funkční spojení dvou částí města je ostatně také silný veřejný zájem a ochrana krajinného rázu nemůže být absolutní, to už by se nepostavilo nikdy nic. Nejvýznamnější zásah do krajinného rázu posudek zmiňuje v oblasti usedlosti Sklenářka, který je ovšem řešitelný posunem polohy jednoho sloupu, anebo jeho úplným zrušením, což konstrukce lanovky umožňuje.
Jsem přesvědčený, že lanovka smysl má a cesta, jak ji do pražské krajiny umístit ohleduplně a nerušivě, existuje. Jen by Praha musela chtít. Chce? Nevím. Rád bych věřil, že ano.
Zároveň shodit projekt v městském prostředí kvůli zásahu do krajinného rázu považuji za nanejvýš nebezpečný precedens. Takto bychom nepostavili v roce 2010 jižní část Pražského okruhu okolo Zbraslavského zámku a v budoucnu ani severní část Pražského okruhu 518 a 519.
