V roce 2016 byly schváleny Pražské stavební předpisy, které pro billboardy stanovují jasná pravidla. Nesmí se nacházet v památkově chráněných územích či v lesích a parcích, minimální rozestup mezi dvěma billboardy na jedné straně silnice musí být 100 metrů či trojnásobek jejich plochy v m2. Nejvyšší správní soud také minulý rok rozhodl, že billboardy by neměly být umisťovány v plochách tzv. izolační zeleně podél silnic.
„Pokud člověk přijíždí autem do Prahy, nemůže si nevšimnout, že billboardů je stále obrovské množství. A často jsou za sebou mnohem blíž než po sto metrech. Proto jsme zkoumali, jak to s naplňováním Pražských stavebních předpisů je,“ uvádí Adam Scheinherr, náměstek pro dopravu.
Billboardy jsou obvykle povolovány jako dočasné stavby na pět let, v roce 2021 by tedy teoreticky měl reálný stav víceméně odpovídat tomu, co zamýšleli autoři Pražských stavebních předpisů, schválených v roce 2016. Územní analýza, kterou provedl Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy však ukázala, že realita se k cílovému stavu Pražských stavebních předpisů zatím příliš neblíží. Z přibližně 1 060 billboardů na městských pozemcích (třetina jsou oboustranné nosiče) porušuje některé z výše jmenovaných ustanovení Pražských stavebních předpisů 770; řada dalších je navíc umístěna v ploše izolační zeleně. Čísla je však třeba brát spíše jako přibližná, neboť přesná aktuální data chybí. I proto nyní město prověřilo městskou firmu Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s. (TSK), aby vyhotovila aktuální pasport všech staveb pro reklamu.
„Důvodem, proč je billboardů v Praze stále tolik, i když už platí přísné předpisy, je špatná vymahatelnost práva u nás. Je to podobný příběh jako s billboardy u dálnic, které také trvalo odstranit dlouhé roky. Obvykle to funguje tak, že billboardu vyprší stavební povolení, majitel ví, že by nové nedostal, tak o ně nepožádá a nechá billboard zkrátka stát. Stavební úřady jsou zahlcené a kontrolní činnost se provádí jen velice zřídka, tak trvá třeba i roky, než se tím vůbec někdo začne zabývat. A potom teprve začne zdlouhavé právní kolečko, které by mělo vést k odstranění billboardu,“ vysvětluje Kristýna Drápalová, která se na pražském magistrátu zabývá vizuálním smogem.
„V Praze je hodnotná architektura i krásná příroda, ale často ani jedno nevidíme kvůli překážejícím billboardům. Proto jsme se rozhodli vyřešit aspoň to, co řešit můžeme – billboardy na městských pozemcích. Nechceme se jich zbavit úplně, jen by jich mělo být méně a na místech, kde nic neporušují, nesvítí lidem do oken a neohrožují řidiče. A taky by se do městské kasy měly vracet adekvátní peníze za pronájem pozemků, kde stojí,“ říká Adam Scheinherr.
TSK má proto za úkol zpracovat tři dokumenty. Zaprvé aktuální pasport všech staveb pro reklamu, aby město přesně vědělo, kde se daný billboard nachází a zda má povolení. Dále pak ekonomicko-právní analýzu, která ukáže, jakým způsobem a v jaké míře je pro město nejvýhodnější pozemky za účelem umístění billboardů pronajímat. Třetí částí úkolu je pak územní rozvaha, tedy vytipování lokalit, kde lze billboardy provozovat, aby se zároveň minimalizoval jejich negativní vliv. Na základě těchto materiálů se pak vedení města může rozhodnout, jakou strategii pro reklamu ve městě zvolí. Do procesu chce přitom skrze pracovní skupinu vtáhnout i zástupce městských částí či profesionály z oblasti reklamy. Do doby, než bude strategie hotová, však město nebude vydávat žádná nová povolení, ať už ke zřízení nového billboardu či k prodloužení dříve vydaného souhlasu s umístěním reklamy.
Hlavní město Praha aktuálně aktivně postupuje proti vizuálnímu smogu. Vedle reklamy na městských pozemcích řeší TSK také ilegální reklamní nosiče podél komunikací, které aktivně odstraňuje. Na začátku října vstoupilo v platnost nařízení o regulaci reklamy, které významně omezuje velkoformátové reklamní plachty. Praha také minulý rok vydala Manuál pro kultivovanou Prahu, který shrnuje a ilustruje pravidla pro reklamní označování provozoven (ZDE).
