Musím konstatovat, že stav životní prostředí v roce 2020 byl silně ovlivněný covidem. Ten útlum celkového hospodářství, omezení mobility obyvatel a zboží způsobily pokles vlivů člověka na životní prostředí. To samozřejmě bylo pozitivní, ale nebylo to aktivním přístupem lidské činnosti, bylo to způsobeno, znovu řeknu, covidem 2019. Výrazným faktorem posledních let, který se promítá do stavu životní prostředí jsou projevy změny klimatu. Jedním z dopadů je špatný zdravotní stav lesů, které jsou pak vůči těmto projevům a suchu zranitelné. Také zemědělská půda je zranitelná vůči projevům intenzivního hospodaření, užívání minerálních hnojiv, přípravků na ochranu rostlin. Projevuje se i nadměrné využívání velkých půdních bloků, vysoké stupeň eroze vodní i větrné. A roste také vliv větru, který se projevuje na větrné erozi a samozřejmě potom na znečištění ovzduší. V souvislosti se změnou klimatu nám roste počet událostí způsobených živelnými pohromami. Emise skleníkových plynů z velkých stacionárních zdrojů v roce 2020 klesaly, ale neklesaly úplně skleníkové plyny z dopravy. Česko již v roce 2019 splnilo emisní stropy stanovené k roku 2020, především emisí suspendovaných částic PM2,5. Vliv pandemie covidu se projevil také na nejvýraznějším poklesu odběru vod za posledních 5 let. Nadále docházelo k zlepšování čištění odpadních vod z bodových zdrojů, ale stále máme ještě handicap a chybí nám asi 16,5 % obyvatel k napojení na čištění.
Výrazným problémem kvality povrchových i podzemních vod pak se staly pesticidy, které se tam dostávají z intenzivně zemědělsky obhospodařované půdy. V roce 2020 se poprvé v historii vyrobilo více elektřiny z jaderných zdrojů, z hnědého uhlí a zvýšila se výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Částečně tím naplňujeme své závazky, ale samozřejmě zdaleka ne dostatečně. Doprava je stále závislá na fosilních zdrojích energie, je tedy uhlíkově náročná, a to i přes nárůst alternativních paliv a pohonů, které dále pokračuje, ale zatím ten výrazný pokles se neprojevil.
Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v dopravě v roce 2020 činil 9,4 %. A tím jsme ale nesplnili svůj cíl, který jsme si pro rok 2020 dali, to bylo 10 %. Energetická náročnost hospodářství klesá, což je důsledkem růstu HDP a v menší míře poklesem spotřeby. Klesala i materiálová náročnost hospodářství. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU přesto zůstáváme nadprůměrní. Produkci odpadu se nám nedařilo snižovat, nicméně v celkovém nakládání s odpady stále ještě dominuje jejich materiálové využití, jejichž podíl se zvyšuje. V případě komunálních odpadů nám v roce 2020 přesto zůstává velký podíl skládkování. V oblasti adaptace sídel na změnu klimatu probíhá příprava a realizaci adaptačních strategií. Zatím v roce 2020 nějaký výrazný pokrok nebyl vidět. Snažíme se i dále podporovat hospodaření se srážkovými vodami, zvyšovat adaptační kapacity sídel, podporovat snižování energetické náročnosti budov. Podporujeme také veřejnou zeleň. V roce 2020 však toto nebylo v dostatečné míře využíváno. Zastavování zemědělské půdy i fragmentace krajiny stále pokračuje. Mezi roky 2019-2020 vzrostla zastavěných ploch o 410 ha. Snižuje se také počet druhů flóry i fauny. I když v důsledku vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území nám vzrostla celková rozloha chráněných území o 1,8 tisíce ha. Z celkového počtu 1454 nepůvodních druhů rostlin, které byly zaznamenány na českém území, je 61 považováno za invazní. Z celkového počtu nepůvodních 278 živočišných druhů je pak invazních 113. I v roce 2020 lze konstatovat pokračující růst objemů veřejných výdajů na ochranu životního prostředí. Pokračuje úspěšné čerpání prostředky z evropských zdrojů. A já vyzývám i do budoucna, byť se bavíme o správě za rok 2020, využívejme zdroje, které tu máme, na pomoc životního prostředí. Jak v oblasti moderního fondu, nové zelené úsporám, Národního plánu obnovy či operačních programů životního prostředí národních. Děkuji za pozornost.
