V neděli zasedal Výbor pro vědu a technologii, jehož jsem členem. Po úvodním slově předsedkyně baroness Ramsay of Cartvale, byla přijata agenda z minulého zasedání z Tirany. I.Anthony, ředitel institutu mezinárodního výzkumu Evropského bezpečnostního programu, hovořil o kontrole konvenčních zbraní v Evropě a nastolil otázku, zda nastaly podmínky pro její zavedení. Zmínil aktivitu německého ministra zahraničních věcí, novou bezpečnostní situaci v Evropě, hovořil o korozi strategické stability i o hledání cest k řešení krizí a konfliktů. Zdůraznil nutnost definovat hrozby, které je nutno řešit nejen z pohledu samotných krizí, ale i prevence a ochrany civilistů v oblastech těchto bezpečnostních konfliktů.
Ministr pro vědu, průmysl a technologie turecké vlády F.Ozlu, představil turecký pohled na technologickou spolupráci proti bezpečnostním hrozbám, a to nejen v rámci Aliance, ale i v oblasti regionální či světové spolupráce. Nastínil nutnost boje proti hybridním konfliktům a boje proti terorismu. Zdůraznil, že Turecko je členem NATO od roku 1952. Kromě podílu tureckých firem na letounech A 400M a JSF (F-35) je na území Turecka i centrum of excellence k obraně proti terorismu a Turecko pracuje na svém protiraketovém systému obrany. Ministr zdůraznil, že technologie sama nemůže garantovat bezpečnost, ale bezpečnost bez podpory technologie není možná.
M.Martens, představila zprávu Podvýboru pro technologické trendy a bezpečnost Chemické, biologické, radiologické a jaderné zbraně, terorismus: růst Daesh a budoucí změny. P.Vittel prostřednictvím kolegy B.Vitorino , představil zprávu Budoucnost aliančního leteckého zpravodajství, pozorování a průzkumu a O.A.Bak seznámil s konečnou verzí speciální zprávy Iránský jaderný program:Jak se stavět k dohodě s Iránem? Mimo základní program vystoupil i prezident PS NATO M.R.Turner se svojí zprávou s názvem Odstrašením k obraně: NATO po summitu ve Varšavě.
V pondělí 21.11. proběhlo plenární zasedání s úvodním proslovem prezidenta PS NATO, vystoupil i prezident Turecké republiky R.T.Erdogan. Ten zdůraznil pozici Turecka v NATO, jeho boj za demokracii a proti terorismu v jakékoliv podobě. Připomněl události z 15. a 16.7.2016, boji proti FETA a Daesh. Zdůraznil nutnost přijímání řady konkrétních opatření proti teroristickým organizacím, včetně kurdské YPG. Základem je svrchovanost a celistvost Turecka, nelze legitimizovat terorismus. Turecko pomáhá Evropě při řešení uprchlické krize, stará se o tři miliony uprchlíků. Zdůraznil, že to je odpovědností celého mezinárodního společenství, protože je to součástí boje proti mezinárodnímu terorismu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance J.Stoltenberg se zaměřil na výzvy a zadání NATO a poděkoval parlamentnímu shromáždění za podporu a spolupráci. Zdůraznil nutnost navyšování obranných výdajů v rámci zvyšování schopností jednotlivých členských zemí pro kolektivní obranu, která se stává odstrašující silou vůči Ruské federaci. Změřil se na současné bezpečnostní hrozby i změnu vojenské a politické doktríny RF. Zdůraznil, že silná Evropa se rovná silné NATO. Vítá také novou obrannou administrativu budoucí amerického prezidenta D.Trumpa, která povede k spravedlivějšímu rozdělení odpovědnosti za bezpečnost Aliance.
PS NATO si vyslechlo projev Ch.Muttonen, prezidentky OBSE, schválilo rozpočet na rok 2017, zvolilo nového prezidenta parlamentního shromáždění (P.Alli) a nové předsednictvo.Přijalo řadu rezolucí, týkající se Odezvy na terorismus doma, výdajů na obranu, podporu pozice odstrašení přijaté na summitu ve Varšavě, udržení mezinárodní podpory v Afghánistánu, rezoluci k porážce Daesh a k aliančnímu leteckému zpravodajství, pozorování a průzkumu. Další, tentokrát jarní zasedání PS NATO se bude konat koncem května v Tbilisi, hlavním městě Gruzie.
