Dalším vystupujícím byl M.Janukonis, velvyslanec Litvy na Ukrajině a P.Cox, prezident Nadace Jeana Monnetiho a bývalý prezident Evropského parlamentu. Oba se zaměřili na současný stav Ukrajiny a změny v její vnitřní a zahraniční politice.
První sekci s názvem Změny v zahraniční politice Ukrajiny řídila R.Andreychuk, která zdůraznila tři úkoly. První pro kolegy z PS NATO k zaměření proti ruské propagandě, diplomatickému tlaku na RF k zajištění ukrajinských hranic a netolerancí anexe Krymu. Druhý úkol směřoval pro kolegy z euro atlantické aliance k posílení tlaku na pokračování ukrajinských reforem a na politickou i ekonomickou podporu. Třetí úkol směřoval na ukrajinské politiky, kteří by měli nejen pokračovat v reformách, ale ty by měly směřovat ke zvyšování životní úrovně Ukrajinců. A také nepolevovat v úsilí na vstup do EU i Severoatlantické aliance. O.Zerkal, vedoucí odboru pro evropské záležitosti z ministerstva zahraničních věcí, popsala současné změny, které souvisejí s vojenskou a ekonomickou agresí RF vůči Ukrajině, zdůraznila priority k politické a ekonomické stabilitě a dodržování Minských dohod ze strany Ukrajiny.
Odpoledne seminář pokračoval druhou sekcí a názvem Reforma ukrajinského obranného sektoru a NATO, kterou moderoval E.Cole, z DCAF Ženeva. I.Dolhov, náměstek ministra obrany pro evropskou integraci se zaměřil na úkoly MO, zejména n zvyšování schopností. A.Vinnikov, reprezentant NATO na Ukrajině, popsal cestu k integraci a spolupráci v ozbrojených silách s EU a NATO. Zdůraznil výcvik a pomoc ke zlepšení postavení ukrajinské armády vůči armádě ruské, zejména z pohledu zvyšování schopností. N.Nemyliwska, ředitelka Informačního a dokumentačního centra NATO v Kyjevě, popsala spolupráci s ozbrojenými složkami ukrajinské armády. T.Tagarev, ředitel Cemtra pro bezpečnost a obranu z DCAF, se zaměřil na Minské dohody a jejich plnění či neplnění, a to jak z ruské, tak z ukrajinské strany a ze strany separatistů. Základem pro řešení krize je rovnováha na hranicích a ukrajinská kontrola neprostupnosti hranic. Přitom nejde pouze o bezpečnostní, ale i ekonomický problém.
Ve středu proběhla sekce třetí s názvem Ruská agrese v Donbase a anexe Krymu. Jak sám název napovídá, celá diskuse i přednášející se dotýkaly základního problému a tím je bezpečnost a její zajištění. H.Hopku, předsedkyně parlamentního výboru pro zahraniční věci se ujala moderování této sekce. O.Lytvynenko, zástupce tajemníka Rady pro národní bezpečnost a obranu popsal historii a současnost konfliktu. R.P.Bezsmertnyi, nezávislý expert a bývalý člen minské skupiny, se zaměřil na domácí a mezinárodní význam konfliktu. R.Chubarov, člen ukrajinského parlamentu a předseda Rady Krymských Tatarů, popsal současný pohled tohoto národa na konflikt a anexi Krymu. Zdůraznil požadavek Krymských Tatarů na sebeurčení a odsoudil ruskou agresi na tomto poloostrově.
Čtvrtá sekce se zaměřila na ukrajinské reformy z pohledu politického. Jak moderátor P.Alli z PS NATO, tak M.M.Nayyem, člen Ukrajinského parlamentu a předseda výboru pro integraci EU i V.Portnikov, žurnalista a novinář, se zaměřili na současné politické problémy, zejména na korupci, ruskou propagandu, nestabilitu politickou i ekonomickou a na řešení těchto problémů. Pátá sekce se zabývala ukrajinskými reformami v kontextu ekonomiky. Moderátor F.Hillmeyer z francouzské delegace PS NATO, tak A.Novak, předseda Ekonomického výboru ukrajinského parlamentu, se zaměřili na současné hospodářské a ekonomické problémy, na reformní kroky vlády a na vztah k EU. N.Burge, předseda ekonomické a obchodní sekce ukrajinské delegace k EU, tak R.Kachur, náměstek ministra financí, se zaměřili na současný ekonomický vývoj HDP, rozvojové reformy i na mezinárodní spolupráci. Všichni účastníci potvrdili nutnost svobodných voleb na celé Ukrajině.
Šestá sekce zaměřená na boj proti korupci odhalila současný největší problém na Ukrajině. V.Zeneli, moderátorka a profesorka na G.C.Marshall Evropském centru pro bezpečnostní studie, představila současný stav proti korupčních reforem. A.Sytnyk, předseda Rady pro boj proti korupci, popsal kompetence a historii tohoto úřadu. V.Shabunin, předseda Centra pro boj proti korupci, jasně popsal současnou situaci, kdy poslanci parlamentu nereprezentují občany, ale oligarchy. Objasnili systémovou korupci a navrhli řešení. To musí být podpořeno celou společností a nezávislými médii. Těch sice není moc, ale existují. Tak jako pokračující nálada proti korupčnímu chování politiků v zemi.
Polsední den byl zaměřen na speciální brífink z nedávného setkání kontaktní skupiny Minsk. I.Gerashchenko, první místopředsedkyně Ukrajinského parlamentu a prezidentka pro dořešení vztahů s Doněckem a Lukhanskem se zaměřila na popis současného stavu a problémů v těchto regionech a v kontextu s bezpečnostní situací. Sedmá sekce se věnovala geopolitickým vazbám v jednotlivých zemích sousedící s Ukrajinou. I.Kanerva , prezident OBSE, moderoval část věnovanou ruskému vnitřnímu vývoji a mezinárodním důsledkům. E.Lucas, více prezident Centra pro Evropské politické analýzy z Londýna a Y.Kiselyov, rusko ukrajinský novinář a politický analytik, shrnuli současný stav a vývoj RF se zaměřením na mezinárodní dopady a bezpečnostní situaci na východní Ukrajině. D.Sammut, ředitel LINKS z Londýna se zaměřil na nevyřešené problémy na jižním Kavkazu, zejména problém Náhorního Karabachu. Diskuse se zaměřila i na Jižní Osetii a Abcházii ve vztahu ke Gruzii.
O.A.Bak, předseda turecké delegace do PS NATO moderoval další část zaměřenou na Moldavskou republiku. L.Litra, výzkumný pracovník Institutu pro světovou politiku z Kyjeva, pospal dnešní problémy této země v kontextu ruské politiky a vztahu s Ukrajinou. Byla zdůrazněna potřeba mezinárodní podpory a pomoci reformnímu úsilí Moldávie. A.Wilson, politolog a výzkumný pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy z Londýna se zaměřil na Bělorusko, jeho politický a ekonomický vývoj, vztah k RF a k Ukrajině.
Závěr semináře se ujali H.Hopko a R.Andreychuk, kteří shrnuli celý průběh 62. Rose - Rothova semináře. Nastínili také možné scénáře budoucího vývoje a řešení bezpečnostní situace na východě Ukrajiny. Z pohledu členů české delegace přinesl seminář řadu podnětů i objasnění současné situace na Ukrajině, tak jako možných řešení v rámci naší politiky.
