Takže pár postřehů z proběhlého víkendu.

Postřeh první. Protiepidemiologický systém PES se mi zdá opět nelogický, ale vypadá to, že byl zplozen tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Na popud J.Hamáčka se dosadil požadavek na potřebu nouzového stavu. Světe div se, každý stupeň jej vyžaduje. Škoda jen, že se státní správa opět vyznamenala, protože není schopna navrhnout opatření, v tomto případě povinnost nošení roušek tak, aby to bylo v souladu se zákony ČR.

Postřeh druhý, pan ministr zdravotnictví přiznal "podcenění" přípravy testování senorů. Rozumím snaze "nezahltit" nemocnice, ale čtrnáctidenní zpoždění testování znamenalo řadu úmrtí seniorů s kovidem. Ptám se, kdo bude za toto "pochybení" zodpovědný.

Postřeh třetí, přiznání předsedy poslanecké sněmovny k tomu, že sněmovna je málo efektivní a neakceschopná, je sice realitou, která však ukazuje na dlouhodobý problém české politiky. A to je růst neodbornosti poslanců, politikaření, růst populismu a nacionalismu a neochota či nemožnost jakékoliv dohody mezi 9 politickými subjekty ve sněmovně. Ale to je pouze odrazem mlých životních zkušeností, upřednostňování úzkých osobních a politických zájmů před zájmy občanů ČR a upřednostňování ideologie před historií.

Postřeh čtvrtý, očekávám politický střet mezi zastánci ochrany zdraví a životů na straně jedné a mezi zastánci uvolňování oatření vůči Covid-19. A to nejen ve vládě, ale zejména v poslanecké sněmovně. Přitom řada opatření se mi zdá nelogická stále. Uvedu jeden konkrétní případ. Proč jsou otevřeny bez problémů velké supermarkety, kde je velmi obtížné udržovat napřílad 2metrové rozestupy. A proč jsou zavřené malé obchody, kde tento problém je možné regulovat počtem zákazníků v prodejně. Zajímalo by mne, kdo tato opatření navrhuje, ale hlavně kdo je schvaluje.