Co odhaluje rozpočet ministerstva obrany

Ing. Antonín Seďa

SOCDEM
mimo zastupitelskou funkci

Tento rok se mi z důvodu zahraniční cesty nepodařilo účastnit se na Výboru pro obranu projednávání návrhu rozpočtu kapitoly 307 na rok 2013. Proto jsem nemohl kriticky hodnotit nejen tento návrh, ale zejména jsem nemohl poukázat na problémy, které odhaluje právě navrhovaný rozpočet ministerstva obrany.

V listopadu tohoto roku skončilo v Praze 58. zasedání Parlamentního shromáždění NATO, na kterém nejen generální tajemník Severoatlantické aliance, ale i mnoho delegátů kritizovalo snižování obranných rozpočtů zejména v evropských zemích. A to v kontextu nejen ekonomické krize, ale zejména s ohledem na nové bezpečnostní hrozby či dramatické navyšování vojenských výdajů v řadě asijských i afrických zemí.

Rozpočet na rok 2013 dosahuje 1,08% HDP a 3,56% podílu státního rozpočtu. Obě tyto hodnoty jsou nejnižší v historii České republiky a neodpovídají potřebám nově přijaté Bezpečnostní strategie ČR. Celkové výdaje sice přesahují 42 miliard korun, ale například výdaje na reprodukci majetku se snížily o více jak 27%. Osobní mandatorní výdaje dosáhnou 59,10%, ostatní běžné výdaje 27,46% a výdaje na programové financování 13,44%. Přitom stále platné doporučení NATO hovoří o poměru 50:30:20. A toto doporučení bylo akceptováno ve Vojenské strategii ČR z roku 2007, ale již není zahrnuto v letos přijaté Obranné strategii ČR. Chci upozornit, že již v Bílé knize o obraně se hovoří o investičním hrbu, chcete-li investičních potřebách ve výši téměř 100 miliard korun, potřebných v letech 2015 až2020. Atento investiční hrb se díky návrhu rozpočtu pouze zvýší.

Reforma Armády ČR z roku 2002 stanovila v resortu MO celkem 36 200 osob, z toho 26200 vojáků z povolání, 1800 studentů na vojenských školách a 8800 občanských zaměstnanců. Rozpočet na příští rok počítá s toliko 32602 osobami s tím, že kromě nenaplněnosti počtu profesionálních vojáků dojde k jejich dalšímu snížení. K tomu se potýká naše armáda se špatnou hodnostní a zejména věkovou strukturou. A tohle nevyřeší ani navrhované posílení aktivních záloh či změna zákona o mobilizaci. Nehledě na skutečnost, že k oběma návrhům má opozice své výhrady a je otázkou, v jaké podobě projdou legislativním procesem.

Nejen návrh rozpočtu na příští rok, ale i rozpočtový výhled kapitoly 307 na roky2014 a2015 ukazují na dlouhodobé snižování zdrojového rámce resortu, což má za následek snížení politicko-vojenských ambicí země, neustálé oddalování dokončení reformy armády a odkládání nutné modernizace do dalších let. Zároveň existují problémy s náborem nových vojáků a s jejich motivací pro službu vlasti. Stabilizaci resortu nepomáhají ani neustálé koncepční či organizační změny či výměny ministrů obrany.