Pokud někdo velmi mladý s malými životními i profesními zkušenostmi přesvědčuje o nutnosti důchodové reformy, pak se nelze divit seniorům, že mu nevěří. Podobně je to s mladými voliči, ke kterým promlouvá politik v seniorském věku a neznajíce jejich současné problémy či mentalitu. Ale to, co je daleko důležitější, je předvídatelnost politika. To jest, zda politik má na řešení současných problémů sociálně demokratické či dnes stále moderní liberální řešení. Prostě proto, že globalizace produkuje za pomocí své neoliberální ideologie vítěze a poražené. A těch poražených je stále více a více. Aby tomu tak nebylo, k tomu má a musí sloužit levicová politika, zejména politika sociální demokracie.
V současné době si sociální demokraté vybírají své vrcholné vedení a své zástupce, kteří ponesou pomyslný prapor ČSSD v boji za zlepšení image strany. Strany, která svým odklonem od tradiční sociálně demokratické politiky neustála globalizační tlaky a zejména dostatečně rychle a přesvědčivě nereagovala na problémy dnešní společnosti. Zůstala tak ve vleku politiky, která neodpovídá základnímu politickému programu sociální demokracie.
Prostě tým ve vedení strany musí odpovídat elektorátu voličů současných i voličů budoucích. Je třeba souhry zkušenosti a odbornosti s novými tvářemi a s neotřelým přístupem.
Základem je mít moderní program, který má jasná levicová řešení na současné problémy, které trápí nejen českou společnost. Ano, v průběhu předvolební kampaně se pak z tohoto programu vyberou priority, které osloví voliče a občany České republiky. Ale každá zodpovědná strana by měla občanům předložit komplexní pohled na budoucnost země.
Pokud budeme opět řešit vztah sociální demokracie k městským voličům či naopak k venkovu, ničeho se nedobereme. Je třeba řešit základní problémy, které mají obyvatelé venkova a města společné. Tím je nedostupné a drahé bydlení, nízké mzdy a penze, nedostatečná dostupnost a kvalita veřejných služeb, daňové úniky a ztráta solidarity.
Solidarity mezi zdravými a nemocnými, mezi bohatými a chudými, mezi mladými a starými, ale i solidarity mezi Prahou s ostatními regiony v zemi. Nejde pouze o to prosadit ad hoc to či ono přilepšení či tu či onu legislativní změnu. Tyto jednotlivosti musí odpovídat komplexnímu levicovému pohledu na budoucí českou společnost a na zvýšení spravedlnosti v naší zemi. ČSSD musí přestat být ve vleku neoliberalismu a musí hájit evropský sociální model. Ten je každodenně atakován pravicí či těmi, kteří vidí budoucnost země jen v ekonomických číslech či v ziscích. Svých či bank a nadnárodních korporací. Ovšem řešením není ani nezodpovědný populismus, který sice může mít krátkodobý úspěch, ale vůči spoluobčanům je nejen nezodpovědný, ale i nebezpečný.
Sociální demokracie vždy hájila a bude hájit zájmy zaměstnanců, seniorů, rodin s dětmi, zdravotně postižených či drobných živnostníků. ČSSD by neměla být obhájcem vysokých zisků nadnárodních korporací, finančních institucí či bank. To je zásadní rozdíl mezi levicí a pravicí, která podporuje globalizaci a její ideologii neoliberální ekonomiku.
Vždyť zisky jdou na úkor lidských práv, protože zjednodušují pohled na svět kolem nás a na hodnocení úspěšnosti toho kterého jedince. Pokud se nám podaří konkrétními skutky přesvědčit spoluobčany, že to jsou právě sociální demokraté, kteří mají řešení na jejich problémy, pak z budoucnosti ČSSD obavy nemám. Že to bude běh na delší trať, musí být jasné každému sociálnímu demokratu. A nejen jemu.
