Česká pravice hledá nějaké téma pro volby a proto připravila Deklaraci za zachování bezpečné a obranyschopné ČR. Nemám nic proti znění deklarace, nicméně mám k ní několik poznámek.
Za prvé, ano naše armáda, respektive její zdravotní část, se podílela na potlačení pandemie koronaviru a přispěla slou se složkami Integrvaného záchranného systému k odpovědnému přístupu ke Covid 19. Za druhé, pokles HDP bude znamenat i pokles výše armádních výdajů. Proto ten tlak české pravice, která vidí v Ruské federaci a Číně „reálné“ ohrožení bezpečnosti naší země, na výši armádních výdajů ve výši 2% HDP. Za třetí, ano armádní investice mohou přispět k nastartování ekonomiky v České republice. A za čtvrté, také já vidím zajištění bezpečnosti v NATO a v EU.
Farizejství české pravice, zejména ODS, představují zkušenosti s její politikou za pravicových vlád. Za prvé, ekomnomická krize v letetch 2008 až 2012, znamenala výrazný propad armádních výdajů a to dokonce pod 1% HDP. Snížení těchto výdajů znamenalo nejen technické zaostávání, ale zejména personální devastaci AČR. Za druhé, pravice by měla jasně deklarovat, že nákupy amerických vrtulníků, BVP zahraniční provenience či francouzských děl dlouhého dostřelu, budou mít pozitivní vli na náš průmysl, zejména na firmy z AOBP. Za třetí, pokud chce pravice přispět k většímu využití naší armády při záchraně životů a majetku, pak by AČR měla být součástí IZS.
A také by investice měly směřovat do odborností, které jsou k tomu určeny. Například zdravotnické služby, chemici či záchranné prapory. Připomínám, že ty byly zrušeny opět v dobách pravicových vlád, kdy byla snaha mít více „indiánů“. Pro zahraniční mise. A za čvtrté, státní rozpočet bude mít dluh 500 miliard korun a pravice sama podpořila doposud zadlužení 300 miliard. Opravdu si pravice myslí, že v současné situaci nejsou důležitější veřejné služby než bezhlavé „utrácení“ výdajů kapitoly 307. Například zdravotní a sociální péče, veřejná doprava či vzdělávací systém.