Přitom nejde pouze o každoroční taneček koaličních partnerů kolem přípravy a schvalování státního rozpočtu, ale i o bytí či nebytí této menšinové koaliční vlády ANO 2011 a ČSSD.
Připomenu, že pan předseda vlády odmítl zavedení daně pro banky či zdanění dividend, ale že odmítal i progresivní zdanění či zvýšení zdanění korporátních firem. Takže ne že zdroje nejsou, ale pouze není ochota ze strany pravicového hnutí na tyto zdroje sáhnout.
Ano, byla to ČSSD, která prosadila razantní zvýšení rodičovského, penzí či minimální mzdy. Byla to ČSSD, která usiluje o zvýšení solidarity ve společnosti a o zajištění kvalitních a dostupných veřejných služeb pro všechny občany České republiky. A bylo to ANO 2011, které házelo klacky pod nohy těmto návrhům, i když mediálně si opět, tak jako za starých časů Sobotkovy vlády, přivlastnilo jejich úspěch a popularitu. Vždyť i vrabci na střeše vědí, že se ze strany pana premiéra jedná o dlouhodobou snahu omezit vliv sociálních demokratů, kteří se postavili proti projektu „řídit stát jako firmu“. A dokonce jejich bývalý předseda si dovolil předsedu ANO 2011 „vyhodit“ z vlády. A to se přece neodpouští.
Pokud jde o historickou DNA, pak pravicové politické hnutí ANO 2011 má toto DNA založeno na politickém podnikání a na každodenním střetu zájmů jejího předsedy a současného premiéra české vlády. Premiéra, který je trestně stíhán kvůli dotačnímu podvodu a kterému hrozí mezinárodní ostuda z neoprávněně čerpaných evropských dotací. Proto je jeho snahou zamést vše pod koberec, proto se snaží zbavit svého minoritního koaličního partnera, který na jeho hru nepřistoupil. Navenek to nahlas říci nemůže, proto hraje tuto špinavou politickou hru tak, aby zůstal pomyslný Černý Petr opět v rukou ČSSD. Já jen doufám, že se vše neděje pod taktovkou pana prezidenta, i když mnohé indicie tomu nasvědčují.