Připomenu obnovitelné zdroje, které s sebou přinesly nejen neoblíbené solární pole a solární byznys, ale i krajinu hyzdící stožáry větrných elektráren. Problémem také zůstává pěstování energetických plodin či přimíchávání řepkového oleje do pohonných hmot.
V současné době je tahounem těchto změn Německo, které chce svoji energetiku postavit pouze na obnovitelných zdrojích. Zrušilo jádro, uhelné elektrárny a hodlá usilovat o klimatickou neutralitu. Dnes začíná diskutovat o zavedení daně na CO2, což povede ke zvýšení cen pohonných hmot. Toto opatření doplní dnešní finanční dotace na elektromobily. Přitom energetická náročnost výroby, ale zejména provoz těchto vozidel je vyšší než náklady na současná auta na benzínový či naftový pohon. A to nemluvě o nákladech na likvidaci či vysokou pořizovací cenu současných elektromobilů.
Není moc známo, že ekologická politika současné německé vlády téměř přivedla zemi k blackoutu. A pouze dodávka elektrické energie z České republiky zachránila tuto zemi od kolapsu. Právě tento případ ukazuje, že ne vše „dobře“ míněné, je také správné. Zároveň to vypovídá o tom, že emisní regulace a snaha o snížení CO2 povedou k sociálním problémům chudých obyvatel, protože zelené daně zvýší náklady na dopravu a cenu veškerého zboží.
A také se zhorší konkurenceschopnost západních ekonomik ve vztahu k Číně, USA či Indii, bez ohledu na úsilí mezinárodních organizací zastavit či alespoň snížit oteplování Země.
Osobně jsem přesvědčen, že zlepšení životního prostředí lze docílit řadou opatření, které používali již naši předkové. Výsadba nových lesů a stromů, zvýšená péčí o vodní zdroje a o pitnou vodu, snížení hnojení půdy a zvýšená péče o krajinu jako takovou. Pomůže i tlak na snížení emisí u současných aut na naftový a benzínový motor či u výrobců leteckých motorů. Chce to také změnit vztah lidí k přírodě, k přírodním zdrojům a k životnímu prostředí jako celku, a to na úkor podnikatelských zisků a špatných spotřebitelských návyků. Prostě pomocí takových opatření, které jsme schopni v rámci České republiky realizovat bez negativních dopadů na životní úroveň našich občanů či ohrožení některých hospodářských oborů.
Je třeba si uvědomit, že v dnešním globalizovaném světě lze těžko ovlivnit světové znečištění, již z toho důvodu, že ne všechny státy berou ohled na zlepšování životního prostředí. Přesto je nutné, aby naše země po vzoru Rakouska či skandinávských zemí hodnotila jakoukoliv lidskou činnost s ohledem na dopady na životní prostředí a na zlepšení současné situace. Pro naše občany je důležité, aby žili a pracovali v nezávadných a životu neohrožujících podmínkách. Je třeba se vyvarovat lobbingu rozličných zlatokopů či fanatiků. I v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí to chce více rozumu. Tak jako v běžném životě.
