A je třeba si uvědomit, že je již pro ČSSD pět minut po dvanácté či chcete-li poslední zvonění, které nelze přeslechnout. Pokud to s ní myslíme dobře a jsme k ní loajální.

Přesto, že jsem byl proti vstupu ČSSD do menšinové vlády s ANO 2011, rok před volbami a tři měsíce před sociálně demokratickým sjezdem nelze vládu oslabit svým odchodem. Přesto se musí změnit chování vedení strany i našich ministrů. A to nejen vůči silnějšímu koaličnímu partnerovi, ale zejména vůči veřejnosti. Dlouhodobě apeluji na nutnost moderního programu, který by reflektoval reálná řešení skutečných problémů naší země a našich občanů.Ten je třeba nejen schválit, ale zejména představit široké veřejnosti na blížícím se sjezdu. A kromě jejího představení je nutno jej neustále vysvětlovat a také konečně začít prosazovat.

Druhou věcí, kde je třeba napřít svoji pozornost je členská základna, vedení krajských organizací a hledání lídrů krajských kandidátek. Je potřeba daleko intenzivnější spolupráce s odbory, profesními organizacemi, rozličnými spolky a neziskovým sektorem. Je třeba se nejen programově, ale i personálně otevřít, připravit ofenzivní předvolební strategii s výrazným a lidem srozumitelným heslem celé kampaně. Tato ofenziva se musí odehrávat na všech úrovních. Od vlády a vedení strany až po jednotlivé místní organizace a její členy.

Pokud se tohle nepodaří, pak mám vážné obavy o osud naší nejstarší politické strany v zemi.