Nejsem věštec a ani nemám kouzelnou křišťálovou kouli, abych mohl přesně tipnout výsledek voleb. Ale i přes rozdílné průzkumy veřejného mínění, které nejsou v podpoře ČSSD přívětivé, je třeba znovu zopakovat, že politika je během na dlouhou trať. A také připomenout, že sociální demokraté neustále opakují staré chyby. Zejména v personální oblasti, která málo reprezentuje potencionální voliče a podporovatele politiky sociální demokracie.
Již drahnou dobu se snažím probudit letargii členské základny zejména v těchto oblastech. Za prvé v zapojení všech členů a příznivců ČSSD při tvorbě programových priorit. Za druhé je to v provedení skutečné modernizace strany, nejen směrem ke změně stanov a organizačních řádů, ale i ve využití on-line komunikace, vytvoření internetových novin ČSSD a opravdovému otevření strany spolkům, odborům a neziskovému sektoru. A za třetí, program strany musí reprezentovat lidé, kteří mají dlouhodobou důvěru občanů a kteří mají morální statečnost upřednostnit zájem veřejný před zájmy osobními. A tady je důležité nalézt kvalitního a veřejnosti přijatelného lídra levicové strany, který bude zárukou skutečných změn politiky strany.
Sociální demokracie má vládní spoluodpovědnost, zejména v boji proti pandemii a k ochraně zdraví a životů občanů. Protože je to ČSSD, která dlouhodobě chrání kvalitu a dostupnost veřejných služeb. Zejména zdravotní péče, vzdělávacího systému a sociálního zabezpečení. A v tom musí sociální demokracie pokračovat. A je jedno, zda v pozici vládní či opoziční politické strany. Kromě toho sociální demokraté usilují o spravedlivou a solidární společnost a ekologicky udržitelný rozvoj země. Ajako juniorský vládní partner se může stát prostředníkem mezi vládním a opozičním táborem v boji proti Covid-19 a při zajištění bezpečnost spoluobčanů. Což dnes ministři za ČSSD činí. Problémem je, že si to široká veřejnost málo uvědomuje.
Budoucnost sociální demokracie nemůže nereflektovat změny ve společnosti i v současné politice. Předvolební populistická viróza či mesiášský komplex ohrožuje budoucnost země a může mít za následek tisíce až desetisíce zmařených lidských životů. Dnešní politická bitva je jiná, než byly ty dřívější. Změnily se hranice možného, a spolu s nimi i linie, které politické pole rozdělují. To co však zůstává, je reálná politika řešící skutečné problémy občanů. A to není opravdu málo. Proto je třeba přijmout výrazná předvolební témata před tolik oblíbenou politikou catch-all party.
Je nejvyšší čas, aby ČSSD přesvědčila voliče, že je jak stranou rovnostářského sociálního pokroku, tak stranou klimatické spravedlnosti. Sociální demokraté se nesmí bát obhajovat restriktivnější přistěhovaleckou politiku , boj proti všem formám terorismu a zároveň silnější sociální stát. Nesmí se bát posilovat tendence vlastenectví a hájení českých národních zájmů. ČSSD podporuje naše členství v NATO a v EU, to ovšem nesmí znamenat přivírání očí před problémy těchto mezinárodních organizací. Naopak je třeba tyto problémy aktivně řešit a tato řešení navrhovat.
Je třeba odložit v české politice všudypřítomný populismus a je nutno podporovat reálné řešení budoucích penzí, dostupného bydlení a zvyšování konkurenceschopnosti naší ekoomiky.
Odpovědí na výše položenou otázku může být ANO i NE. Záleží ovšem na tom, jakou cestou se sociální demokracie vydá a co pro tuto cestu reálně udělá. Pokud ČSSD opět skončí v personálním vnitrostranickém zápase bez probuzení členské základny z nynější kocoviny, pak se úspěch nemůže dostavit. Pokud půjdeme do voleb aktivně s reálnými a autentickými projekty, pak šanci přesvědčit voliče máme. Současná situace pandemie nám ke změnám sice nepomáhá, ale na straně druhé může přispět k modernizaci strany i ke zreálnění politického programu. Máme to v našich rukou.
