Na dveře klepe pravicová apokalypsa

Ing. Antonín Seďa

SOCDEM
mimo zastupitelskou funkci

Přesto, že ve volbách dostala nejvíce hlasů sociální demokracie, nakonec zvítězila pravice. Zejména tím, jak účinně za pomoci českých médií nastolila pro občany nejvíce obávané téma: dluhy. Dnes je zajímavé sledovat, jakým způsobem hodlá budoucí vládní koalice zadlužení řešit. Proto je třeba připomenout, kdo toto šetření odnese a komu naopak prospěje.

Pokusím se připodobnit hospodaření státu k rodinnému rozpočtu. Řada domácností je zadlužená hypotékami, pořízenými za účelem výstavby domu či koupi bytu. Tento dluh je ekonomickými odborníky označován jako investice do budoucnosti, která se vyplatí. Na druhou stranu v řadě domácností existují spotřebitelské úvěry, kterými řada občanů řešila zejména aktuální problém nedostatku hotových peněz na účtu. Tyto dluhy nejsou považovány za dobrou investici. Velmi podobné je to i s hospodařením státu. Vzniklé dluhy jsou na jedné straně dluhy transformačními (bylo nutno sanovat banky, ekologické škody, výstavbu infrastruktury), na straně druhé existují provozní a mandatorní (dané zákony) výdaje. Také zde lze definovat, že dluhy vzniklé jako investiční se v dlouhodobém horizontu vyplatí, tak jako se vyplácí mandatorní výdaje, které navyšují koupěschopnost domácí poptávky.

Z hlediska řešení zadlužení jsou tři možnosti. Tou první je navýšení příjmů, tou druhou snížení provozních výdajů. Ale většinou se používá způsob kombinovaný, to je navýšení příjmové stránky rozpočtu a zároveň úsporná opatření na straně výdajů. Pravice na straně příjmů volí zvýšení nepřímých daní, to je rozložení daňové zátěže na všechny občany zvýšením DPH. Na straně výdajů zřejmě bude šetřit na provozu, což je potřebné opatření, ale chystá se výrazně snížit mandatorní výdaje, což podkope životní úroveň těch nejslabších a nejpotřebnějších.

Zároveň chystá důchodovou reformu, která způsobí každoroční výpadek 50 až 100 miliard korun ve státním rozpočtu. Tento chce řešit zvýšením DPH, což však pokryje polovinu tohoto výpadku. A to se neuvažuje o zvýšené inflaci a nutné valorizaci důchodů a sociálních dávek podle platného zákona.

Pokud bychom připodobnili toto řešení k řešení zadlužení rodiny, pak příjmy rodiny lze zvýšit pouze tím, že začnete více vydělávat (a také však budete odvádět vyšší daně z příjmu).

A pokud jde o snížení provozních výdajů, tak lze ušetřit na výdajích neprovozních například za sport, kulturu či vzdělání. Ale na toto snížení „koupěschopnosti" doplatí ti, kteří tyto služby provozují, zejména drobní podnikatelé či municipality. Snížení výdajů za energie, teplo, léky či potraviny nebude možné, pokud se zvýší nepřímé daně. Naopak dojde ke zvýšení nutných provozních nákladů rodin, zejména z důvodu zvýšení DPH.

Z této pravicové konstrukce řešení zadlužení státu vyplývá, že bohatších občanů a firem se tato „reforma veřejných financí" nedotkne či dotkne velice málo. Zato se výrazně dotkne 80% občanů této země, jejichž spotřební koš je odlišný, tak jako jsou výrazně odlišné jejich příjmy. Dokonce si myslím, že souběh takovéto reformy s navrhovanou Bezděkovou reformou zhorší v dlouhodobém horizontu rozpočet České republiky a umožní transfer veřejných financí do soukromých zdrojů. A to nejen do privátních penzijních, ale i ve zdravotnictví či školství. To je podstatou pravicové neo-liberální politiky, jejíž představitelé zřejmě budou v naší zemi vládnout. Podřezání veřejných financí bude znamenat zhoršení dostupnosti a kvality veřejných služeb, na které doplatí opět většina českého, moravského a slezského národa.

ČR se po volbách vydá cestou „rozpočtově odpovědné vlády", která však bude mít za cíl snížení míry solidarity ve společnosti a tudíž zvětšení nůžek mezi životním standardem těch bohatších a těch chudších. Největším problémem je však skutečnost, že neo-liberální politika zvýšením inflace znehodnotí vklady občanů, neumožní růst střední vrstvy a zejména omezí dostupnost zdravotnictví a školství pro občany naší země. Některé kroky, zejména privatizace penzijních fondů, privatizace zdravotních pojišťoven a nemocnic, komercionalizace školství a veřejných služeb se stanou nevratnými. Zároveň propad životní úrovně drtivé většiny občanů zvýší míru chudoby v zemi, zhorší sociální smír ve společnosti a zvýší úroveň kriminality. A to budou další vícenáklady pravicově pojaté politiky, se kterými zatím nikdo nepočítá.

Ing.Antonín Seďa
poslanec, člen Podvýboru pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku