Nosným tématem letošních voleb je dvojí kvalita potravin, téma původně pouze ČSSD, dnes toto téma převzala většina kandidujících. Ne, že by to nebylo téma vážné, ale proč se nemluví o dvojí kvalitě života v EU, protože daleko závažnějším tématem nejsou nízké mzdy a platy, nedostupné bydlení či každoročně zhoršující se stav životního prostředí. Dnes je sice stále populární odchod naší země po vzoru Velké Británie z EU, ale pak nechápu, proč to je téma kandidátů do EP. Vždyť to je téma ryze národní podléhající rozhodnutí Parlamentu ČR.
Chceme Silné Česko či podobně znějící nacionalisticky orientovaná předvolební hesla. Zastavme migraci a střežme naše národní zájmy. Přitom nikdo neříká, jaké to národní zájmy Česká republika má, že naše země má nejpřísnější azylovou politiku a že naše bezpečnost stojí a padá s naší účastí v mezinárodních organizacích, jako je právě EU a NATO.
A pokud nejsou témata či jsou to témata odtržená od reality každodenního života občana, pak se nelze vůbec divit, že minulá volební účast byla jedna z nejnižších v rámci Evropské unie.
EU a zejména Evropská komise je ochráncem neo liberální politiky a globalizace, tak jako bezzubý Evropský parlament, uplácený jednotnými platy a nesmyslnými rentami. Prostě struktury EU jsou odtržené od běžného života, a proto o ně lidé nemají zájem. Přitom řadu hrozeb, včetně nelegální migrace či zhoršování životního prostředí, lze řešit pouze na nadnárodní úrovni. Stále se mluví o nutných reformách EU, ale prozatím žádné reformy nikdo nenavrhl. Opravdu si nelze vystačit s obecnými politickými proklamacemi, které jsou nejen bezzubé, ale zejména po volbách absolutně nevymahatelné. Nebo je to záměr kandidujících.
Co takto nastolit otázku zajištění obranyschopnosti a bezpečnosti EU, co je důležitější než čistý vzduch, dostatek pitné vody, potravin a energie, proč se neustále rozvírají nůžky mezi těmi nejbohatšími a většinovou populací, proč EK není demokraticky volena a proč je stále ve vleku mezinárodních korporací a finančních ústavů. Jakým způsobem postupovat pro zachování budoucí konkurenceschopnosti, sociálního státu a udržitelného rozvoje. Jak vyřešit současné bezpečnostní krize na východní Ukrajině, na Blízkém východě či v Libyi. Opravdu je potřeba pokračovat v korektní politice vůči těm, kteří ohrožují bezpečnost a stabilitu našich zemí. Proč nemá EP či národní parlamenty zákonodárnou iniciativu…
Ano, těch otázek, které by potřeboval zodpovědět občan České republiky a nejen on, je hodně a je škoda, že předvolební kampaň se smrskla na nic neříkající populistické či nacionalistické proklamace. Ve volbách by nemělo jít o pouhé přetahování mezi podporovateli a odpůrci EU, ale mělo by jít o představení politického postoje politických uskupení a jednotlivých kandidátů na současné problémy dneška, a to nejen v Evropské unii, ale zejména v naší zemi.
Že toho nejsme schopni, ukazuje na politickou vyprahlost a nedostatek sebeúcty. Sebeúcty nejen vůči spoluobčanům voličům, ale zejména vůči sobě samým. Pak se opravdu nelze divit, že volby do EP jsou občany považovány za volby druhé či dokonce třetí kategorie.