Porovnání ukazuje na 90 % soulad nejen v prioritách, ale zejména v textu. Přesto se najdou odlišnosti. Tou první je prohozené pořadí v naší aktivitě směrem k mezinárodním organizacím, jejímiž jsme členy. Oproti pořadí NATO, EU , OSN u současné vlády, je nově pořadí OSN,EU, NATO. Pokud v současném znění se hovoří pouze o prvcích branné dovednosti ve školách, nově se již do ZŠ a SŠ zavádí civilní příprava k obraně státu jako samostatný předmět. Podobně se dnes hovoří o strategii většího zapojení země do řešení migrační krize, aby tento bod byl rozšířen i na řešení konfliktů v těch oblastech, které ilegální migraci generují.

Největší rozdíl je v navyšování rozpočtu na obranu. Současná Babišova vláda cílí na 2% HDP v roce 2024, naproti tomu návrh vládní spolupráce hovoří o 1,4% HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021. Tento závazek je ještě doplněn o přesný plán financování a investic do roku 2024. Naopak úplně shodný je závazek  zvýšení počtu vojáků z 21 tisíc na 24 tisíc s cílem dosáhnout v roce 2025 minimálního stavu 31 tisíc vojáků ve zbrani. Souhlas je i se zvyšováním počtu aktivních záloh i s programem jednorázového dobrovolného vojenského výcviku či posílení strukturované spolupráce v obraně EU (PESCO).

Závěrem pouze zdůrazním, že dnes tolik kritizovaná pasáž ze strany KSČM kolem posílení naší zahraniční účasti v Afghánistánu, Iráku a v Pobaltí, je identická v obou materiálech. Tak jako výstavba kapacit obrany proti hybridním hrozbám a kybernetickým útokům. Důraz je kladem i na transparentnost akvizic a na spolupráci s českým obranným průmyslem. A stejný závazek představuje zahájení restrukturalizace systému velení, řízení a struktury GŠ