Na konferenci Českomoravské komory odborových svazů s názvem Změna hospodářské politiky podle ČMKOS označil prosazené a stále prosazované „reformy“ jeden významný český sociolog takto. Cituji: „Vládní reformy jsou v podstatě jenom korupcí uskutečňovanou jinými prostředky. Jsme v zemi, kde čím dál obtížněji odlišíte, kdy který vládní politik realizuje program své strany a kdy plní zadání, které mu dala mafie. V řadě případů se to už nedá poznat.“ Jsem přesvědčen, že tato slova charakterizují vládnutí a zejména sociální bezvědomí současné vlády. Vlády, založené na politické korupci a předvolebních lží.
Vládní kroky vedou k záměrné destrukci státu a jeho funkcí. Reformy směřují k vytvoření selektivních důchodových, zdravotních či sociálních systémů, ve kterých bude zejména záležet na plnosti peněženek. Kvalitní služby budou pouze pro ty nejbohatší , ostatní si budou muset připlácet za středně kvalitní a méně dostupné veřejné služby a ti nejchudší se budou muset spoléhat na chudinskou péči. Nadále klesá konkurenceschopnost českých firem i českého výzkumu a vývoje, tím se bude zvyšovat nezaměstnanost a zvýší se počet méně kvalitní a méně honorované práce. Zejména pro mladé absolventy vysokých škol.
Vláda po ustavení Národní ekonomické rady vlády odkopla vlivem své „slepé a hluché“ politiky Strategii konkurenceschopnosti ČR. Svojí arogancí moci se vysmívá oponentním názorům nezávislých ekonomů, nepřipouští diskusi o změně své politiky s odbory, společenskými organizacemi a nedbá názorům opozičních stran. Vysmívá se dokonce více jak 80% občanům země. Zřejmě proto, že se koalice domnívá,že nenese odpovědnost za to, k čemu za současné vlády dochází. Nejde pouze o odpovědnost politickou, ale zejména trestně právní.
Současné vládě viditelně schází respekt k lidské důstojnosti a převládá naprostá ignorace k dopadům reforem na občany. Vláda také opomíjí mezinárodní zkušenosti a postupy k řešení ekonomických problémů a dokonce nechápe nutnost nastartování domácí ekonomiky.
Namísto řešení problémů vládní koalice s přeběhlíky prosazuje kreativní destrukci všeho, co doposud, i když s problémy, fungovalo. Jde o základní konflikt o budoucnost České republiky. Privatizace státu, systémová a velmi sofistikovaná korupce, pokusy o destrukci bezpečnostních složek i neustálé zadlužování veřejných rozpočtů vedou tuto zemi do dluhové pasti.
Jedinou současnou alternativou této destrukční politiky je sociální demokracie. Nejen se svým pojetím sociálního státu skandinávského typu s důrazem na znalostní ekonomiku, ale i svým solidárním přístupu k penzijnímu systému, zdravotnickým službám a ke vzdělání. ČSSD si uvědomuje nutnost snižování nezaměstnanosti vytvořením novým pracovních míst, podporou.