Je jen otázkou kdože je tím Velkým Vontem, který hýbe a bude hýbat touto politickou stranou. Již dnes je však jasné, že to nebyl politický program, který VV dostal na výsluní české politiky. On totiž žádný neexistuje, je to spíše řada tezí, které stejně v koalici s ODS a TOP 09 zaniknou.
Údajně má vzniknout vláda rozpočtové zodpovědnosti, vláda práva a vláda proti korupci. Rozpočtová zodpovědnost, vzniklá strašením občanů, se vůči těmto občanům obrátí. Ne do komunálních a senátních voleb, to žádná z pravicových stran nebude riskovat: ale ihned po volbách. Mladí prvovoliči začnou platit školné a poté si budou povinně přispívat na důchody. Přitom se jim omezí dostupnost stavebního spoření, pokud nebude zrušeno jako celek. Mladé rodiny s dětmi a senioři si vzpomenou na sliby pravice při placení poplatků ve zdravotnictví a zejména za běžná ošetření. Vždyť se sníží odvody na zdravotní pojištění i platby státu za státní pojištěnce, rozuměj děti a důchodce.
Přímé daně se zvyšovat nebudou. Pravice přece nebude zdaňovat úspěch, ale za to se postupně a každoročně zvýší nepřímé daně, především DPH. A to až na úroveň horní sazby 20%. Deficit státního rozpočtu se bude krýt, podobně jako v devadesátých letech výnosy z privatizace. A to prodejem nemocnic, privatizací zdravotních pojišťoven, prodejem letiště a ČSA či prodejem energetické firmy ČEZ. Otázkou práva se pravice zabývat nebude. To soudím podle zkušeností z předchozích dvaceti let. Zřejmě se sníží role odborů v tripartitě, zruší se minimální mzda a zavede se výpověď bez udání důvodu. A je docela možné, že se zruší či výrazně omezí zákoník práce a vše se převede pod občanský zákoník.
Boj proti korupci zůstane na papíře, tak jak tomu bylo za Topolánkovy či Fischerovy vlády. Nebudou žádná standardní výběrová řízení či agent provokatér. Dokonce se nezruší ani akcie na majitele, které jsou podle OECD předpokladem korupčního chování. Naopak nevyzrálost, nezkušenost nových politiků zhorší kontrolní funkci parlamentu vůči exekutivě. A Velký Vont se bude na své současné i budoucí voliče usmívat, protože ví, že oni neví.
Scénář, který jsem načrtl je poněkud pesimistický, to přiznávám. Na druhou stranu je velmi realistický, protože se ukazuje, že s příchodem nových politických stran nepřichází tolik očekávaná lepší morálka politiků.
Antonín Seďa
poslanec PČR