ČSSD dlouhodobě kritizovala přístup vládní koalice k veřejné službě, jako nástroji na potlačení zneužívání dávek. Základním problémem totiž byl zánik motivační složky, která fungovala do minulého roku a která dávala šanci těm, kteří využívali institut veřejné služby proto, aby si přivydělali. Prostě musí platit, že kdo pracuje, musí se mít lépe než ten, kdo nepracuje a ten, kdo pracuje v rámci veřejné služby či veřejně prospěšné práce se musí mít lépe než ten, kdo se práci vyhýbá. A málokdo si uvědomoval,že veřejná služba zvýhodňovala ty podnikatelské subjekty, které službu využívaly a zároveň snižovala cenu lidské práce i počet řádných pracovních míst.

Základním problémem současné vlády je však její pojetí nezaměstnanosti, kdy podporu v nezaměstnanosti bere jako „dar“ těm, kteří nechtějí pracovat a zároveň čerpají dávky. Přitom vláda není schopna pochopit, že sociální politika má za úkol částečně napravit křivdy sociálního vyloučení, které hrozí kvůli selhání volného trhu i státu. Státu, který není schopen přijmout taková opatření, které by zvýšily zaměstnanost, a to zejména mladých lidí. Vláda naopak snížila a téměř zničila aktivní politiku v nezaměstnanosti, která je velmi úspěšná například v sousedním Rakousku a Německu.

Vláda, jejímž jejímiž jedinými opatřeními k posílení zaměstnanosti bylo snížení mezd ve státní správě a stop stav valorizaci minimální mzdy, ukázala, že není schopna řešit nezaměstnanost v zemi. Především proto, že pominula vliv domácí spotřeby na růst HDP a také skutečnost, že každý zaměstnanec by měl za svoji práci dostat adekvátní odměnu, která umožní důstojný život jemu a jeho rodině. Nezaměstnanost není nemoc, jak se nám snaží namluvit pravice, ale obrovský sociální problém, který si vyžaduje odpovědná řešení. Pouhým škrtáním dávek a neustálým vymýšlením útoků na lidská práva tento problém vláda nevyřeší.