Z dlouhodobého pohledu by zajisté pomohlo věštění z křišťálové koule. Obávám se však, že tohle v současné situaci neumí žádný sociální demokrat. Přitom vždy leží tíha zodpovědnosti na těch, kteří v daném okamžiku rozhodují. Protože jednotlivá rozhodnutí mohou a většinou mají dalekosáhlé důsledky a dopady. A to bez ohledu na to, zda tato rozhodnutí vyjdou pozitivně či negativně. Což v dnešní době lze velmi těžko odhadovat.
Po volbách v roce 2017 sice bylo několik možností, jak sestavit smysluplnou i většinovou vládu. Ale požadavky a nekompromisní stanoviska jednotlivých politických stran nakonec určily současný model menšinové vlády ANO 2011 a ČSSD, podporované komunisty.
Přitom všem aktérům bylo a je zřejmé, že jak komunisté, tak Okamurova SPD se stali klacky Andreje Babiše vůči sociální demokracii. Vždyť jejich spolupráce probíhala v poslanecké sněmovně v celém průběhu Sobotkovy vlády a vyvrcholila v kauze povolení těžby lithia.
Tak, jako i jiné kauzy z minulosti, tak i tato posloužila pouze jako politický nástroj k oslabení podpory sociální demokracie. A to právě využilo politické hnutí ANO 2011 a česká pravice.
Poučení z nedávné historie, ale i současnosti ukazují, že spojenectví A.Babiš a M.Zeman funguje, že hlasy SPD jsou aktivní zálohou politického hnutí ANO 2011, které je spíše servisní organizací Agrofertu, než demokraticky fungující partají. Tohle vše oslabilo a nadále oslabuje ČSSD, která ještě nedávno byla jedinou demokratickou politickou silou, která mohla čelit agresivní politice současného premiéra. Dnes je situace jiná a je zřejmé, že politické krytí A.Babiše je nedílnou součástí jeho podnikání. O jeho každodenním střetu zájmů nemluvě.
Sociální demokraté se svým návrhem na nahrazení trestně stíhané osoby narazili i u prezidenta, který deklaruje pověřit A.Babiše sestavením vlády v případě vyslovení nedůvěry vládě současné. Opět jsme se ocitli ve slepé uličce bez toho, že bychom měli politické řešení. Odpovědnost politiků je tu od toho, aby vybrali to nejlepší řešení pro budoucnost této země
a jejích občanů. A to za předpokladu dodržování základních demokratických pravidel a politické morálky. Dnes je to spíše věštění z křišťálové koule, protože těch neznámých, které nakonec ovlivní důsledek rozhodnutí je mnoho a často se vůbec nedají předvídat. Proto je rozdíl mezi politiky a státníky. Ti druzí totiž věštit z křišťálové koule umí či alespoň mají schopnosti předvídat vývoj ve společnosti i ve světě. Přeji sociální demokracii, aby měla takové politiky a aby současné rozhodnutí posunulo Českou republiku nikoliv na východ, ale k rozvinuté západní demokracii a ke zvýšení životní úrovně našich občanů.
