Města a obce prostřednictvím vodárenských společností přišly o desítky miliard korun, které odtekly do zahraničních firem a nebyly investovány do vodárenské infrastruktury. Vodárenské společnosti, vlastněné zahraničním kapitálem zároveň přišly o možnost získat dotace na rekonstrukci či modernizaci. A tohle vše nakonec zaplatí občané zvýšenou cenou vodného a stočného. Příkladem může být VaK Zlín, kde existuje na třicet let vazalská smlouva s francouzskou Veolií, kdy cena kubíku vody dosahuje 86,71Kč a je nejvyšší v kraji.

Přitom rozhodnutím soudů v letech 2010 až 2016 bylo prokázáno, že privatizace VaK Zlín v roce 2004 proběhla protiprávně a že byla nemravná. Nicméně od té doby se vedení VaK Zlín odvolává a umožňuje tak další odtékání zisků z této společnosti do zahraničí. Odhaduje se, že škoda pro města a obce dosahuje 1,2 miliardy korun, přitom odměny členů představenstva i dozorčí rady přesahují součty odměn u třech dalších vodárenských firem, které dodávají vodu do zbývajících okresů Zlínského kraje. Ale tyto firmy ovládají města.

Je otázkou, proč nekoná současné vedení radnice ve Zlíně, které si do řídících orgánů VaK Zlín dosadilo své lidi. Proč od roku 2010 nekoná primátor zvolený za STAN a jeho radniční koalice a proč umožňují, aby občané platili nejvyšší ceny. Proč stále existuje špatná smlouva, která provozní část přiřkla Veolii a infrastrukturu pro veřejný subjekt. Proč moravskou vodu prodávají cizinci, kteří do zahraničí odvádějí zisky získaných z peněz občanů. To jsou otázky, na které by měli kompetentní komunální politici odpovědět. A voliči by se jich měli ptát.