Co současná krize na Ukrajině znamená z hlediska strategického jaderného uvažování?
Dal jsem si tu práci zjistit, že jste člen výboru pro obranu. Můžete se vyjádřit k následujícímu článku: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vojensky-analytik-Stefec-Tlacime-Rusko-do-kouta-Riskujeme-skokovy-prechod-z-miru-do-jaderneho-utoku-USA-by-asi-nereagovaly-a-Merkelova-nechce-v-Evrope-radioaktivni-poust-365624 a konkrétně by mě hlavně zajímala vaše reakce na poslední odpověď. Předem děkuji za to, že si dáte tu práci mi odpověď.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
11.03.2015 16:09:23 - Ing. Antonín Seďa
Pan Jaroslav Štefec je odborník a ví co říká a proč to říká. S jeho názory lze souhlasit, pouze si dovolím několik poznámek. Problematika strategického jaderného arzenálu je věcí zastrašování, a to jak ze strany NATO či RF. Z tohoto pohledu si myslím, že v dohledné době dojde k nějaké změně. Což mě mrzí, protože osobně podporuji omezení jaderných zbraní. Připomenu, že po rozpadu SSSR to byla právě Ukrajina, která se vzdala svého jaderného potenciálu a to výměnou za svoji nezávislost. Jaderné zbraně umístěné na území Ukrajiny byly převezeny na území RF. Druhou poznámkou je skutečnost, že v roce 2002 byla odsouhlasena profesionalizace naší armády, což si myslím, že bylo dobře. Poněkud se zapomnělo na aktivní zálohy, přípravu branců apod. Prostě v té době bylo mnoho jiných úkolů a dnes se ukazuje, že reforma není stále hotova. Problémy existují nejen v personální, ale i v oblasti výstroje a výzbroje. Přispěla k tomu tzv. afghanizace naší armády, kdy celá činnost armády byla prioritně podřízena zahraniční misi ISAF. Se všemi pozitivními a zejména negativními dopady. Souhlasím s tím, že článek 5 a článek 3 Washingtonské smlouvy je základem kolektivní obrany, jejíž součástí je Česká republika. Právě podcenění budování vojenských schopností je největším problémem naší armády. Ale na rozdíl od kolegy Štefce bych vinu nedával USA, ale naší politické reprezentaci, vedení MO i AČR. Jsou to USA, které dlouhodobě upozorňují evropské členské země NATO, že nedostatečně financují svoji armádu a nedostatečně budují své schopnosti. Je zřejmé a já tuto politiku podporuji, že evropské země, zejména Německo a Francie podporují diplomatické řešení krize či obecně krizí. Protože si uvědomují nedostatečnou připravenost Evropy pro jadernou válku a zejména si uvědomují případné její důsledky. A také je ve hře například ekonomická spolupráce, energetická bezpečnost a budoucí vývoj v Evropě.
