Vedení dialogu z pozice síly
V souvislosti s novými zbraňovými systémy, které vlastní Rusko, vystoupila v minulém týdnu německá ministryně obrany Annegnat Kramp - Karrenbauer s prohlášením, že Evropa musí být připravena vést s Ruskem dialog s pozice síly. Již v minulé historii Evropa použila vůči Rusku či SSSR pozici síly. V roce 1812 to byl Napoleon a v letech 1941 - 1945 nacistické Německo za vojenské spolupráce téměř všech států Evropy (např. dvě slovenské divize bojovaly v řadách Whermachtu na Kavkaze). Vždy v historii tento dialog Evropy s Ruskem (SSSR) dopadl pro Evropu neslavně. Vy, jako zkušený politik, máte představu o tom, co ve své podstatě znamenají slova německé ministryně obrany o vedení dialogu Evropy s Ruskem z pozice síly?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
01.12.2020 18:43:46 - Ing. Antonín Seďa
Souhlasím, že vyjádření ministryně obrany, i když je vytrženo z kontextu jejího projevu, může znít jako z dob studené války, Než vysvětlím pojem "dialog z pozice síly", chci říci, že srovnání s napoleonskými válkami v roce 1812 či druhou světovou válkou vůbec nesouvisí s nějakým "dialogem" a z historického pohledu nemáte pravdu ani v tom,jak tyto váky vznikly a kdo byl na které straně barikády.A nyní k tomu dialogu. Pokud hodnotíme události a konání Ruské federace vůči svým sousedům, pak je třeba říci, že se jedná o opakované porušování mezinárodního práva. Proto také Evrospká unie či NATO namísto dlouhodobě vedenho dialogu s RF, musela přistoupit k ukončení těchto dialogů a spolupráce. A nebyla to Evropa či Západ, kdo si do svých strategických dokumentů první začlenil NATO jako svého nepřítele. Všechny velmoci světa budují svoje armády k "odstrašení silou" možné budoucí nepřátele. Takže výrok paní ministryně obrany chápu jako pokus o jistý restart dialogu, ovšem nikoliv jako "slabá EU", ale jako silná EU se společnou bezpečnostní a zahraniční politikou. Musím dodat, že většina členských států EU je zároveň členskými státy Aliance, což je trnem v oku RF. Proto ty hybridní války, proto on-line dezinformační kampaň ze strany RF, proto ty kybernetické útoky ve snaze oslabit soudržnost NATO i EU. Příkladem je dezinformační kampaŇ RF v průběhu referenda o vystoupení Velké Británie z EU. Ta pomohla svými vylhanými argumenty k vystoupení z Evrospké unie, což mimo jiné povrzují samotné britské zpravodajské a bezpečnostní složby. Lži kampaň přinesl své ovoce, nicméně nakonec bude mít negativní dopad zejména na životní úroveň samotným Britů. O tom není třeba pochybovat.
