Vyčištění všech pro-sovětsky orientovaných režimů
Armádní generál Spojených států Wesley Clark v souvislosti s hodnocením armády USA v operaci „Pouštní bouře“ (1991):“Jedné věci jsme se ale přece jenom naučili, a sice že můžeme použít naše jednotky v oblasti Blízkého Východu, aniž bychom se museli obávat ruské reakce. To nám dává pět až deset let na vyčištění všech pro- sovětsky orientovaných režimů; Sýrie, Íránu a Iráku, předtím, než nás další nastupující supervelmoc bude moci ohrozit.“ V Iráku se jim to podařilo, země je stále ve válečném stavu, v Sýrii rozpoutali taky peklo, narazili však na Rusko a Írán se plánům USA očividně vzdaluje. Dá se tato politika státních převratů ze strany USA a následných občanských válek nazvat vývozem západní demokracie?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
09.01.2017 14:14:03 - Ing. Antonín Seďa
Ne, to není vývoz západní demokracie. Ale pokud říkáte A, pak musíte dodat i to B. A to, že irácký režim napadl Kuvajt a první válka byla na pomoc Kuvajtu a jeho osvobození. Takže příčina války nebyl vývoz demokracie, ale agresivní politika diktátora S.Hussaina. Otázka Sýrie je také jiná. Měl jsem možnost hovořit se samotnými Syřany z opozice vůči prezidentovi Asadovi, a ti mi popisovali zvěrstva, které jeho režim používal vůči svým politickým oponentům. A jak je zvykem v arabském světě, agrese a vraždění vyústí v občanskou válku. To, že proti režimu diktátora Asada povstala opozice bylo jen logickým vyústěním bezvýchodné situace. Že to bylo za přispění materiální pomoci je také jasné. A je třeba si uvědomit, že Blízký a Střední východ je sudem prachu, protože tam existuje zásadní a dlouhodobý spor mezi šítty a sunnity. Mimochodem to byla i válka mezi Irákem a Iránem z popudu S.Hussaina. Opět agrese. To, že existují národní zájmy velmocí je také zřejmé. Proto se RF, USA či Turecko nemohou shodnout na konečném řešení syrské krize či jsou problémy i v jiných zemích. Vždy je nutno posuzovat příčiny a pak odlišovat následky či důsledky. Připomenu například invazi RF do Afghánistánu či Abcházie a Jižní Osetie. Či Náhorní Karabach či poslední anexi Krymu. Jak je vidět, velmoci si opravdu nemají co vyčítat.
