Chodila jsem na ekonomické lyceum. A jsem za to ráda. Byť jsem na základce měla všechny předpoklady pro gympl, mimo jiné samé jedničky tak nějak i bez větší snahy, neudělala jsem to, protože jsem cítila, že na to nemám. Že bych se 4 lety biologie a chemie trápila (nemám talent, opravdu ne). A tak jsem skočila po příležitosti jít na “lepší obchodku”, kde jsme tyhle předměty sice měli, ale jen 2 roky. Matematiku jsme se naučili tak akorát, aby bylo možné složit přijímačky na VŠE. To byla jediná věc, které jsem zpětně litovala - potřebovala bych naší matikářku, aby mi vysvětlila integrály, na střední jsme se k tomu nedostali a na vejšce nikdo nic nevysvětloval, jen testoval, zda to umíte.

Ale jinak? Jazyky na úrovni gymplu, do toho odborné předměty, maturita z účetnictví, základy ekonomie.

Rozumím, že každý máme za sebou něco, ale nezatracovala bych ten nový obor jen proto, že na první pohled vypadá nadbytečně. Protože tenhle nový typ lyceí umožní kombinovat oborově zaměřená lycea (což je právě to ekonomické, nebo technické, kam chodil můj tehdejší kluk, takže vim, co se učili). Což by mohlo vést k tomu, že bude možnost pružnější reakce na to, jak vypadá pracovní trh a co potřebuje. Plus je jedním ze základů tohoto oboru tzv. osobnostní rozvoj, což je úplná novinka a docela se mi líbí, že se konečně takhle bude s mladými pracovat.

Dalším základem je i komunikační vzdělávání (konečně!).

Prostě, když se do toho podívám, říkám si, že by to mohlo pomoct a konečně udělat krok k větší flexibilitě našeho systému.