Chci hlavně zmírnit emoce. V některých vyjádřeních v minulých týdnech jsme mohli nabýt dojmu, že si odpůrci smlouvy myslí, že každý kněz znásilňuje či naopak že každý odpůrce musí bojovat proti náboženství / křesťanství / církvím obecně. Já to tak necítím, to pravda není. Stejně tak nejsem nastavená tak, že každý, kdo pro smlouvu byl, je pro mě špatný člověk, mnohých svých kolegyň a kolegů, kteří pro byli, si vážím. Byť jsem stejný respekt od některých podporovatelů smlouvy posledních několik měsíců necítila.
To, že se smlouva sepisovala je legitimní postup vycházející z programového prohlášení vlády 5 stran. Celá tehdejší pětikoalice toto prohlášení podpořila a je tedy správné, že ministr Jan Lipavský nechal své úředníky na té smlouvě pracovat. Není také pravda, byť to zaznívalo při 1. čtení, že smlouva vznikala pokoutně, nikdo o tom nevěděl ani jí neviděl. Já sama jsem o ní věděla a už před rokem a několika měsíci jsem avizovala, že pokud ve větě o zpovědním tajemství bude chybět dodatek "za podmínek stanovených zákonem", budu mít já osobně s jejím přijetím problém.
Bohužel se to stalo, ten dodatek tam chybí. Abyste věděli o co jde: ten dodatek zajišťuje, že platí současný stav, kdy má každý duchovní povinnost překazit závažný trestný čin. Třeba to znásilnění, ale nově i sexuální nátlak nebo sexuální útok. K tomu se pojí docela dobrá story, kdy minulý rok, když jsme přijímali změnu definice trestného činu znásilnění, Česká biskupská konference podala připomínky, že u toho sexuálního útoku a sexuálního nátlaku nemá existovat povinnost překazit trestný čin... nemusíme být všichni Einsteini aby nám nedošlo, že to není úplně dobrá zpráva o tom, jak chtějí chránit oběti, které existují.
Protože ti lidé existují, bohužel. A s tím, co se jim dělo, se nikdo moc nevypořádal, ba právě naopak, v červnu minulého roku Evropský soud pro lidská práva řekl, že náš stát nedostatečně reagoval v případu jednoho církevního zneužívání. Kde nějaké ponaučení, kde jsou nějaké kroky, u kterých bychom viděli, že někdo změnit přístup chce? Kde propouštění těch, kteří to prokazatelně dělali a jejich spravedlivé potrestání?
Protože to, s čím bojujeme, je uzavřenost komunit. Pokud dojde k násilí v uzavřené komunitě (škola, tábor, církev, ale třeba i rodina), do které je složité systémem vstoupit, něco vyšetřit, ta ochrana oběti jakéhokoliv trestného činu je velmi velmi složitá a systém, už tak velmi citlivý a nedokonalý, selhává v mnohem větší míře.
Selhání systému znamená pocit nespravedlnosti, další ublížení. A znamená to, že těm lidem, kterým se stalo strašného, nepomůžeme a ještě si do nich kopneme.
Chtěla jsem, aby ve Smlouvě byla ta větička. Pokud tam ten dodatek chybí, jako česká politička, která má zastupovat všechny české občany, jsem pro tuto verzi zvednout ruku nemohla. Nepřišlo mi to jako krok hodný sebevědomého státu, který se nesehne jen proto, aby smlouva existovala.
