Poslední červnový týden se z hlediska témat nesl především v duchu problémů nelegální migrace, kdy především přes středomoří proudí do Evropy a tím i do zemí EU tisíce běženců ze severní a západní Afriky a Blízkého východu. Nicméně ani migrační tlaky z východního směru v důsledku dění na Ukrajině a nového trendu Kremelské politiky nejsou zanedbatelné.

Dalším rysem tohoto zasedání PS RE byla účast a vystoupení relativně vysokého počtu významných osobností, jako byl např. předseda Kyrgyzského parlamentu, ázerbajdžánský ministr zahraničí, prezident Ázerbajdžánu Ilham Aliyev, prezident Ukrajiny Petro Porošenko a další. Když k tomu přičteme i volbu generálního tajemníka Rady Evropy, kterým se opakovaně stal Thornbjorn Jagland, dostáváme docela pestrý program tohoto zasedání. K tomu přispělo i připomenutí nedobrých vztahů mezi Arménií a Ázerbajdžánem. Tím jablkem sváru je (jak jinak) Náhorní Karabach, který spolu s tzv. nárazníkovým pásmem anektuje od 90. let Arménie za pomoci Ruska. Kremelský režim ale současně farizejsky dodává zase naopak Azerům vojenskou techniku a uměle a cíleně tak tento konflikt na jižním Kavkazu podněcuje a udržuje. Ostatně to zmínil minulý týden na zasedání konference COSAC v Athénách předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok. Otevřeně uvedl, že důvodem překvapivého odmítnutí tzv. Asociační dohody s EU Arménií v září loňského roku a příklon k celní unii s Ruskem způsobila právě výhrůžka Vladimíra Putina, že přestane ve sporu o Náhorní Karabach stát vojensky a politicky za Arménií.

Současnou štrasburskou realitou je, že ázerbajdžánská delegace tentokrát tlačila na to, aby vůči Arménii za anexi Náhorního Karabachu byly na půdě Rady Evropy vyvozeny a uplatněny stejné sankce jako vůči Rusům za anexi Krymu. Arménská delegace na to zase reagovala peticí k porušování lidských práv svými sousedy. Paradoxní je, že obě země zúčastněné v tomto konfliktu jsou členy projektu Východního partnerství EU, který se rozvíjí již pět let od předsednictví Česka v Radě EU, a v Paláci Evropy ve Štrasburku mají kanceláře na jednom patře hned vedle sebe. Jediný, komu tento vleklý konflikt vyhovuje, je tedy snad jen Rusko. Ázerbajdžán byl tématem i jednání výborů, takže se ani nelze divit, že tradiční protestní akce v parku proti Radě Evropy doprovázející každé zasedání ve Štrasburku byly tentokrát zaměřeny též proti Ilhamu Aliyevovi. Zaznívaly ojediněle i při jeho vystoupení před Parlamentním shromážděním, kdy většinu svého projevu věnoval právě Náhornímu Karabachu a vztahům s Arménií.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko věnoval podstatnou část svého projevu logicky současné situaci na Ukrajině. Jeho vystoupení předcházela urgentní debata k politickým a humanitárním souvislostem ukrajinské krize. Přestože prezidentka Parlamentního shromáždění Anne Braseur přizvala ruské delegáty k účasti na tomto zasedání jako pozorovatele, odmítli se na protest za sankce zavedené PS RE vůči nim za vojenskou anexi Krymu zúčastnit.  

Miroslav Krejča