Fanatický, primitivní anti-rusimus může být, možná, zajímavý někde v putyce IV. cenové, ale nikoliv v tak významném a citlivém prostředí, jako je zahraniční politika. A o to více významnější pro zemi, jako je ta naše - nevelké země uprostřed Evropy, kde se logicky střetávají hlavní hybatelé politické i ekonomické moci.

Někde jsem zaznamenal výzvu – tuším p. Cyrila  Svobody - že prostě "MUSÍME!" podpořit EU. 

Na slovo "musíme" jsem poněkud citlivý, slovo "musíme" je svým významem značně odlišné od slova "měli bychom“, nebo „chci“. „MUSÍME“ jsem slyšel v životě už mockrát, i v době kdy zde byla vláda jedné strany, v době RVHP,  Varšavské smlouvy. „MUSÍME“ je v tomto kontextu ztráta práva mít vlastní suverénní názor. „MUSÍME“ znamená úmyslně rezignovat na zdravý rozum, objektivitu a prokázané fakty. Ten kdo vždy "musí", je sluha či lokaj. Z akceptování a podřízení se onomu "MUSÍTE(ME)" byla mockrát nakonec jen ostuda a značné dlouhodobé škody na morálním stavu společnosti se všemi dalšími důsledky. ANO, měli bychom jednoznačně podporovat rozumné věci a bez pochyb být tvrdí, nesmiřitelní a schopni se účinně bránit tam, kde je to oprávněné – tedy v případech, kde jsou předloženy jasné argumenty a relevantní důkazy. A to se v kauze "NOVIČOK" jaksi neděje. Určitě by takový postup, jako nyní předvádí EU, byl správný a zcela akceptovatelný například v případě usmrcení pana Litviněnka (byl otráven a usmrcen radioaktivním poloniem v roce 2006), věc byla v roce 2015 vyšetřena a konkrétní vina nade vší pochybnost prokázána….ale tehdy se nic takového nedělo, žádné masívní odvolávání diplomatických sborů nenastalo – tak v čem je rozdíl? Že by jen proto, že tehdy nebyl na stole ekonomicky velmi problematický „Brexit“? Argumentace v podobě bouchání pěstí do stolu s komentářem typu – sice nemám všechny informace, ale to nevadí, protože já jsem si jist, jsem přesvědčen…. Síla a autorita EU by se jistě měla projevovat, ale nikoliv prostřednictvím této spektakulární kauzy, ale ve skutečném posílení všestranných schopností čelit krizovým situacím jak v oblasti spolupráce zpravodajských služeb, bezpečnostních či vojenských kapacit atp.

BOHUŽEL – V TOMTO PŘÍPADĚ  NEJDE O JINAK ÚSMĚVNÉ DOHADOVÁNÍ SE, ZDA SE OLOMOUCKÉ SYREČKY BUDOU DÁLE JMENOVAT OLOMOUCKÉ SYREČKY, ALE O ZNAČNOU ESKALACI NAPĚTÍ MEZI EU A JADERNOU VELMOCÍ !!!

Co nám uvedená kauza v této chvíli „signalizuje“:  

a)     zpravodajské služby nejsou zcela „v obraze“ a jejich spolupráce asi není na takové úrovni, jaká by měla být,

b)   naše draze placené kontrolní mechanismy na letištích (hranicích) jeví značné rezervy – a to jsem ve výrazech velmi ohleduplný – pokud tedy lze nervový plyn převézt přes hranice - mě se vždy ptají, jestli jsem si zavazadlo balil sám J

c)       mezinárodní kontrola zbraní hromadného ničení je na tom evidentně úplně stejně,

d)     je zde podivuhodná časová souhra kauzy "NOVIČOK" se znovu projednáváním vztahu EU k Velké Británii v kontextu s obecně očekávanými negativními ekonomickými důsledky blížícího se "Brexitu" (jak pro VB tak i pro EU). Připomínám nedávnou touhu řady předních evropských i českých politiků důkladně ztrestat VB. A náhle tu máme bleskové, takřka zázračné sjednoceni rozhádaných evropských zemí na na podpoře VB a jednom společném nepříteli,

e)     to vše se, opět jen pouze čirou náhodou, odehrává v době, kdy byl volen prezident Ruské federace – přičemž o vítězství p. Putina mohl pochybovat pouze naprostý politický diletatnt,

f)     p. Putin nepotřeboval ke svému vítězství zorganizovat podobnou kauzu, naopak celá záležitost je pro mocenská zájmy Ruska nevýhodná – sjednocování EU pro ně jistě není tou nejlepší zprávou….

g)     to vše krátce poté, co bylo ze strany armádního gen. Petra Pavla (předseda vojenského výboru NATO) signalizováno přesvědčení, že by mohlo dojít k určitému zklidnění situace a návratu ke standardním mezinárodním vztahům mezi východem a západem….asi to někomu moc nevoní L.

h)    pokud jde o roli v oblasti vývoje, výroby nebo zkoušek nervově paralytických, zpuchýřujících a dalších bojových chemických látek, nikoliv České republiky!, ale bývalého ČSSR, je situace trochu složitější. Jen pro úplnost – svého času jsme se kdysi podrobili i výcviku s „ostrým“ yperitem a sarinem. A nejsem sám, komu je dnes kolem 60 let, kdo kdysi působil u chemického vojska a kdo doposud neztratil paměť. A samozřejmě - podobně se cvičilo i na západ od nás. Byly dokonce doby, kdy např. CIA rozdávala po universitách kila LSD, což je psychoaktivní látka (psychicky zneschopňující) považovaná taktéž za zbraň hromadného ničení.

Chci tím říci jen to, že V TOMTO SVĚTĚ OPRAVDU NENÍ NIKDO, KDO BY MOHL PO JINÉM HODIT KAMENEM.

Pan Telička zmínil, že by Česká republika měla konečně prokázat kredibilitu našeho vztahu k Evropské Unii. Nic proti tomu, ale… Musím se ptát - kde je reciprocita kredibility vztahu EU k České republice – namátkou: doslova vydírání ve věci přistěhovaleckých kvót, ignorace našeho odporu vůči odzbrojovací směrnici, hloupé řeči o tom, že nebýt německého dělníka, kde bychom byli a další podobné „skvělé“ nápady a komentáře politiků EP a úředníků Evropské komise.

Pokud místo práce vyšetřovacích orgánů, místo předložení relevantních důkazů stačí k vygradovaní napětí mezi EU a RF jen politický fundamentalismus a ideologické zanícení, zatemnění mysli typu úvah a vyjadřování p. B. Johnsona, pokud nefunguje  kompetentní a uvážlivá diplomacii, to vše za současně již tak velmi napjaté bezpečnostní situace, pak jsem jen utvrzen v tom, že současná politická reprezentace EU je minimálně  nezodpovědná a ohrožuje mír v Evropě. Oprávněná otázka pak zní - v jakém stavu je realizace slibované reforma EU?!

A malá poznámka na závěr - zpochybňování snahy o znovuzavedení branné výchovy (pracovní název) a obnovy Civilní obrany se v těchto souvislostech jeví jako značně nekompetentní, hloupý postoj toho kterého politiky či úředníka, který nebere v úvahu současný reálný svět a jeho hrozby (a to nemluvím o těch méně viditelných).