Vážení kolegové z ČSSD, pokud mezi některými z Vás zavládla „pohoda“ a uvítali jste naše dnešní usnesení, musím Vám poněkud pokazit náladu a upozornit Vás, že se ve svých závěrech hluboce mýlíte: dnešní usnesení vyšetřovací komise v žádném případě nekonstatuje, že pan Komárek je nedůvěryhodný a že lže – komise pouze konstatovala, zcela korektně a správně, že pan Komárek možná doposud! (též důležité slovo) nepředložil to, čemu se vyšetřovací praxi říká „přímé důkazy“. Důvodů proč tomu tak je, je několik a nebudu je nyní komentovat. Podstatné je ale to, že i určitá suma i tzv. „nepřímých důkazů“ může být nakonec ve svých souvislostech, kontextu a návaznostech natolik zásadní a závažná, že i soudy v obdobných případech a pouze na jejich základě mnohdy rozhodnou o vině (nebo nevině), aniž mají k dispozici onen, nyní některými kolegy tak přehnaně akcentovaný, nicméně pro mne nikoliv zásadní, „přímý důkaz“.
Odmítám a budu se tím řídit až do konce svého působení ve vyšetřovací komisi, odmítám z celého kontextu informací vytrhávat a posuzovat jednotlivosti, týkající se aktu provedení reorganizace útvarů s celostátní působností. Celou kauzu budu posuzovat jen a pouze jako celek, jako sumu „nepřímých důkazů“, budu zkoumat vnitřní souvislosti a jejich provázanost, souhru zdánlivě nesouvisejících nicméně skutečně podivuhodných náhod…a mám v hlavě neustále vykřičník – tedy to, že vyšetřuji osoby, které jsou ve svém oboru, oproti mně, špičkoví profesionálové (jak v tom pozitivním, tak samozřejmě i v tom negativním smyslu).
Budu tedy postupovat takovým způsobem, který z mé strany ani na okamžik nesmí zavánět demagogií a účelovostí.
Volně naváži a dovolím si ještě okomentovat další zajímavý „překlad“ jisté informace, tak jak jej dnes pro veřejnost uvedla některá media v související kauze pana policejního prezidenta Tuhého.
Tedy nejprve citace pana Tesaříka tak, jak byla uvedena v mediích (např. ECHO): „Můj zdroj jen věděl, že si mají přijít pro tatu“ zaslal Tesařík neznámému muži na telefon s číslem 312.
Veřejnosti předložený, rádoby jednoznačný závěr, odvozený od této citace, tedy, že p. Tesaříka vlastně nikdo nevaroval, ale naopak on sám se někomu neznámému svěřil, že má informace o chystaném zásahu proti „tatovi“, s následným dovozením pana redaktora, že SMS nemůže sloužit jako důkaz, že k úniku informací vůbec došlo, natož z něho obviňovat policejního šéfa…Toto je dle mého soudu další celkem typický a průhledný trik - neodůvodněné, logiku věci popírající vyslovení soudu nekompetentním (neboť prostě nemůže mít potřebné penzum informací) „soudcem-novinářem“ jehož motivace k takové aktivitě je pro mne tajemstvím.
Jednak pan Tesařík v podstatě doznal, že obdržel od prozatím neznámé osoby (zdroje) „X“ varování, že "tata" je v maléru!!! Tuto informaci si následně ověřoval!!! u jiné, také prozatím neidentifikované osoby „Y“, a dovolím si nyní i já spekulovat (avšak s pravděpodobností, hraničící s jistotou), že p. Tesařík asi logicky tuto informaci ověřoval u někoho, u koho musel důvodně předpokládat, že je pro potvrzení takové informace jednoznačně relevantní.
Ani jedno ani druhé v pořádku určitě NENÍ....a bude určitě zajímavé zjistit, kdo byla osoba X a kdo byla osoba Y, a tedy i to kdo byla osoba "Z" - tedy kdo měl "na uchu" telefon s identifikovanou SIM kartou, tedy osoba která měla páně Tesaříkovi plnou důvěru při řešení tohoto nezákonného úniku informací.
Jinými slovy, vážení spoluobčané, je ještě velmi brzy na nějaké radostné „hop“, na vyslovování definitivních soudů....ujišťuji vás, že některé členy vyšetřovací komise ještě zdaleka nikdo z vyšetřovaných definitivně "nepřeskočil".