Jedná se již o druhý nesmyslný nápad vlády ve dvou týdnech. Minulé pondělí totiž bez jakékoliv odborné diskuse podpořila zahájení příprav realizace kanálu Dunaj-Odra-Labe, který nás doposud stál 60 milionů korun. Po víkendu, kdy premiér uvedl, že kvůli epidemii nestíhá sledovat senátní volby, jsme se tak dočkali dalšího návrhu, který bude znamenat odtok významných finančních prostředků od daňových poplatníků směrem k lobbistům a betonářské lobby.

Zařazení dalších lokalit do LAPV sice neznamená okamžité zahájení příprav stavby konkrétních přehrad, ale jasně nám ukazuje směr, kterým se vláda ubírá – další beton. O umisťování vodárenských nádrží do krajiny by mělo být rozhodnuto po řádné odborné i celospolečenské diskusi, vyhodnocení specifických potřeb regionů, účelnosti konkrétních staveb, porovnání s jinými řešeními a zhodnocení negativních vlivů, které s sebou tyto stavby nesou. Nelze je umístit kamkoliv to morfologie území jen trochu umožní.

Dalším dnes projednávaným materiálem je Harmonogram opatření a nákladů na připravovaná opatření ke snížení negativních dopadů sucha a nedostatku vody do roku 2030. V něm se na přípravu a realizaci prvních pěti přehrad v příštích deseti letech počítá s celkem 13 miliardami korun. Pozitivním prvkem materiálu je přiznání potřeby navýšit prostředky na realizaci opatření sloužících k zádrži vody v krajině. Přesto však nemá Ministerstvo životního prostředí v příštích 10 letech vysoké ambice, když plánuje revitalizaci v rozsahu 15–30 km vodních toků za rok. Podobné tempo se týká i opatření proti erozi půdy, která se v ČR týká 1,5 milionu hektarů orné půdy, ale ministerstva životního prostředí a zemědělství nepočítají ani s 30 tisíci hektary ročně. Na regulaci melioračních systémů plánuje Ministerstvo zemědělství dávat smutné 3 miliony korun ročně.

To je ten deklarovaný boj se suchem? Piráti představili jasný plán již v červnu (ZDE).