Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych promluvila nejprve o invazní novele. My jsme ji na výboru projednávali ze začátku pouze jako část, která se týká regulace invazní zvěře. Ale potom se tam tedy načetla novela mysliveckého zákona. Chtěla bych říct, že to opravdu velmi zproblematizovalo projednávání této novely. To jsem chtěla zmínit na začátek. Pokládám to za docela nešťastné a nestandardní.
A teď tedy k problematice novely o invazních druzích. Já dávám pozměňovací návrh, který zavádí přiložení národního seznamu do této novely, protože jsou invazní druhy, které nejsou podchyceny v evropském seznamu invazních druhů a v české přírodě dělají velké problémy. Chtěla bych zde zmínit konkrétně třeba expanzi norka amerického, který decimuje v některých územích populace ryb, raků, obojživelníků. Je to opravdu docela silný predátor. A není sám. Za rostliny třeba zmíním šťovík alpský, který zvláště na horách, třeba v KRNAPu nebo v Jizerských horách vytváří poměrně velké plochy, a ochranáři s ním mají velký problém. A tím, že není zařazen vlastně na ten evropský seznam, protože jako šťovík alpských určitě v některých oblastech Evropy se nechová jako invazní druh, bohužel v naší přírodě ano. A tím, že není na tom seznamu, tak není jasný mechanismus, jak proti takovému predátorovi, ať už je to rostlina, nebo živočich, postupovat.
Proto tedy do novely dávám pozměňovací návrh, který by ten národní seznam vytvořil, nebo požaduje jeho vytvoření. A i Evropská unie vlastně vybízí členské státy, aby si tento národní seznam vypracovaly. Šest evropských států má svůj vlastní národní seznam. Česká republika k tomu nepřistoupila, přestože dle mého by to bylo velmi žádoucí právě, protože některá zvířata nejsou na tom evropském seznamu. Takže to je můj první pozměňovací návrh.
Druhý se týká náhradní výsadby dřevin. Vychází z toho, že vidíme to teď na jaře v březnu a dokonce i v dubnu, že opravdu mizí stromy v českých městech. Jsou káceny ve velkém. Problém je, že není jasné, jak je to s náhradní výsadbou, protože v legislativě, v zákonu o ochraně přírody a krajiny je slovo "může", že ten, kdo povoluje kácení, může nařídit náhradní výsadbu. To, že často tuto náhradní výsadbu nenařizuje, je problematické, protože potom náklady za nové stromy řeší města, řeší to ze svého rozpočtu. A všichni víte, že vysadit strom a o strom se pět let starat vůbec není jednoduché a že to je velmi nákladné. V tom zákoně dřív bylo slovo "musí", že ten, kdo povoluje kácení stromů, musí uložit náhradní výsadbu. Pak se to změkčilo na slovo "může". A metodika životního prostředí již nyní říká, že správní orgán náhradní výsadbu musí uložit. Ale znění zákona je v tomto směru matoucí, jak už jsem zmínila. Metodika Ministerstva životního prostředí není v praxi respektována. Není respektována vlastně rozhodnutími jednotlivých obcí. Některé obce ukládají standardně náhradní výsadbu, některé ne.
Další věc, co se týká náhradní výsadby, protože je jasné, že někde, kde jsou plochy plně zastavěny a není možné tam stromy vysázet, tak ten, kdo kácí, by měl nahradit v nějakém finančním vyjádření tu ekologickou újmu, kterou způsobí tím, že ty stromy kácí. Zákonodárce počítal s tím, že v takovém případě bude za pokácené dřeviny zaplacen odvod, který následně bude využit k výsadbě dřevin na jiném místě, což dává logiku. Ale bohužel Ministerstvo životního prostředí takový předpis ještě nezpracovalo. Vyhláška ještě nebyla zpracována, takže i tam tím pozměňovacím návrhem mířím, aby byla dopracována.
Potom ještě bych vám ráda představila další dva pozměňovací návrhy, které jsou vlastně staženy k tomu pozměňovacímu návrhu k myslivecké novele. Je to k pozměňovacímu návrhu pana Staňka, Kotta a Kováčika. První z těch pozměňovacích návrhů se týká vlastně hodně invazní novely, protože ukládá povinnost lovu invazních druhů. Je to z toho důvodu, že myslivci často, přestože v jejich revíru se pohybují predátoři, jako jsou mýval severní, psík mývalovitý, nutrie říční nebo norek americký, kteří způsobují vlastně v prostředí, v tom biotopu velké škody, tak myslivci je ignorují. A to si myslím, že je problematické. Když už v tom revíru vykonávají mysliveckou činnost, měli by nějakým způsobem zasahovat proti těm invazním druhům.
Já jsem tohle docela i konzultovala se zástupci myslivců a oni vlastně reagovali na to, že kdyby za to dostali nějaké zástřelné, což je nějaký mechanismus nějaké úhrady, který moc neznám, ale asi to ještě s ministerstvem nějak prokonzultuji, že by v tom případě byli ochotní tuto činnost vykonávat.
Takže to je jeden pozměňovací návrh k tomu pozměňovacímu návrhu pana Staňka, Kotta a Kováčika.
A druhý se týká norování lišek. Je to zákaz norování liščat. Je to praktika, která si myslím, že už v mysliveckých svazech není provozována ve velkém, protože už opravdu nepatří do našeho století, ale přesto je zákonem povolena. Takže podávám pozměňovací návrh, který by to zakázal, aby byla čerstvě narozená mláďata jak liščat, tak třeba jezevců, brutálně zabita jenom proto, že je to způsob, jak lišky regulovat. Existuje mnoho dalších způsobů, jak se dají lišky lovit a regulovat a to norování asi pouze v 10 % reguluje ten stav lišek, takže je vidět, že to lze velmi snadno nahradit nějakým jiným způsobem. Takže bych byla moc ráda, aby se tento brutální způsob regulace lišek již v budoucnu nepraktikoval. To je za mě všechno. Děkuji moc.
