Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si hodně přemýšlela, co bych vám dneska k tomuto návrhu zákona řekla. Ale první věc, kterou si neodpustím je, že mi je z vás většinově velice smutno. Protože to, co se přijalo před těmi dvěma měsíci, o kterých hovořil pan kolega Juchelka, tak já to označuji za zvěrstvo na dětech. Chápu, že tomu nemusíte všichni rozumět a že tomu také nerozumíte. Že 90 % poslanců, kteří pro to zvedli ruku, tak ani neví, o čem hlasovali. Ale hlasovat pro populistická hesla, která odnesou děti, to je hnus. A je mi opravdu z vás velmi špatně. Měli byste si nejdříve všichni sáhnout do svého svědomí a říci, jestli si dokážete představit a odpovědět na všechny argumenty z praxe, co se s těmi dětmi bude dít a kam je umístíme! Dnes jsem se ptala, kolik máme volných pěstounů. V celé České republice máme tři! My máme v Ústeckém kraji v kojeneckém ústavu padesát dětí a ne všechny zdaleka jsou umístěny s tzv. zdravotní diagnózou. Kam ty děti dáme? Vážené kolegyně, vážení kolegové, vy si je budete brát domu? Vy se o ně budete odborně starat? (Hovoří hlasitě, důrazně.) Toho jste docílili, tohoto zvěrstva!
Já jsem si objela několik kojeneckých ústavů v rámci své dovolené. Byla jsem v Kyjově, samozřejmě dlouhodobě spolupracuji u nás v Ústeckém kraji, v Mostě, ale byla jsem v dětském centru na Kladně, také jsem navštívila dětské centrum ve Svitavách. Víte vůbec, o jaké děti se tam starají? Že jsou to velmi závažné zdravotní stavy? Že jsou tam ale i starší děti, protože oni poskytují takovou péči, které v těch rodinách ani ve zdravotních službách nedokážou poskytnout? A víte o tom, jaké děti máme my v Ústeckém kraji? Že jsou zneužívané, že jsou týrané. A se nebavíme o majoritní společnosti velmi často, tak jak chtějí pěstouni: krásnou bílou holčičku, kudrnatou, nejlépe zdravou. A že ve velké míře si prostě nesou stigma od svých rodičů? Tohle jste docílili a my tady teď říkáme, že my nevíme, jak o ty děti budeme pečovat.
Paní kolegyně Richterová říká: Máme na to tři a půl roku, to prostě musíme nějak udělat. Chápete to? Vy jste vylili s vaničkou dítě a teprve teď se bude legislativně hledat řešení, co s těmi dětmi budeme dělat! Absolutně nereagujete na kvalitu vzdělávání přechodných pěstounů, že je potřeba najít tak kvalitní pěstouny, aby se dokázali postarat o děti s tímto handicapem, jakýmkoli. A s reakcí na tu situaci, ze kterého prostředí odcházejí. Absolutně jste pominuli, že je to 76 hodin, které oni mají v rámci svého vzdělávání. A že i ti dlouhodobí pěstouni hovoří o tragické situaci v terénu a že je potřeba opravdu to řešit dlouhodobě a systémově. Peníze nejsou všechno! A jestli si myslíte, že za těch 30 000, které teď ti pěstouni budou mít, bez peněz, když mají dítě, vám dlouhodobě zůstanou v systému jenom proto, že to budou dělat pro peníze, tak vám říkám, že po prvním, po druhém dítěti odejdou. To znamená, že my se dostaneme do ještě opravdu těžší situace než jsme nyní.
My dnes tento návrh zákona podpoříme. Říkám to těžce, ale nám nic jiného nezbývá. Protože to, co jste schválili před dvěma měsíci, to je likvidační situace pro ty děti! Tady ten návrh vlastně hovoří o tom, že bychom mohli mít trošku manévrovací prostor, je opravdu o něco větší. A já bych chtěla vyzvat pana ministra zdravotnictví, aby se přihlásil k tomu, že i samotné Ministerstvo zdravotnictví je z toho, co se přijalo, nešťastné. A že připravují na Ministerstvu zdravotnictví novelu, která by tohle měla řešit. Jen mi je velice líto, že prostě se to neříká nahlas. A bohužel hnutí ANO v doporučení PR specialistů pro to hlasovalo!
S velkým smutkem v srdci říkám, že dnes budeme hlasovat pro návrh, který my jsme odmítali a který jsme říkali, že není úplně vypracován tak, jak by měl. A že i to, co slibovalo Ministerstvo zdravotnictví, že na tom bude dál spolupracovat, tak to prostě není. Přichází se pozdě a řešíme jenom ty dopady, které se prostě nesmyslně v Poslanecké sněmovně přijaly. Já si teď počkám na paní kolegyni Válkovou, kterou jsem vyprovokovala k té argumentaci, a myslím, že budeme pokračovat dál. Protože tohleto vám prostě neodpustím. A já věřím, že ti lidé v praxi taky ne.
