Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslela jsem si, že ve třetím čtení novely zákona o zaměstnanosti vlastně všichni budeme rádi, že jsme dospěli po roční diskusi k tomu zásadnímu předloženému pozměňovacímu návrhu, na kterém ta shoda je. Někteří předřečníci to už tady řekli přede mnou. Ale my jsme se dostali do debaty, která si myslím, že až možná tak nesouvisela s tímto návrhem, ale trošku souvisela možná s tím dalším zákonem, který nás čeká a trošku se řeší spíš jenom čas, aby se ubralo u jeho projednávání.
Každopádně mě velice mrzí, že to zrovna probíhá u tohoto návrhu zákona, který si myslím, že je opravdu prodiskutován. A jak tady stojím, tak si za tím komplexním návrhem, který pak byl předložen, tak si za ním stojím, protože ta práce, a především musím poděkovat paní kolegyni Pastuchové, panu kolegovi Sklenákovi a samozřejmě i paní ministryni Maláčové a ostatním, tak to opravdu bylo odmakáno, tak aby všechny připomínky, které dávaly odbory, zaměstnavatelé, Hospodářská komora, tak aby se opravdu zapracovaly, nebo aby se vyhovělo vlastně tomu, co předcházelo těmto návrhům, nebo naopak ta diskuse se rozjela ve stylu, proč by to tak nemělo být a proč třeba přijít s jiným parametrem. Mě to velice mrzí a chtěla bych říci, že si to tento zákon prostě nezaslouží.
Přijetí kurzarbeitu vlastně zapříčinila i samotná krize, samotná pandemie, nebo vůbec aby se začal psát. O kurzarbeitu, mí kolegové jsou tady možná delší dobu, mluví se o něm už několik let, ale nikdy nebyla politická vůle, aby se předložila do Poslanecké sněmovny. Až bohužel pandemie přišla s tím, že tedy opravdu je nutné nějaký takový návrh, nebo takové legislativní ukotvení v České republice prostě mít. My jsme za to rádi, protože je to věc, která by měla obecně pomoci nejen ekonomice, ale především občanům, ať už podnikajícím, nebo jenom zaměstnaným v České republice, a to především do budoucna.
Hodně se tady bavíte o antiviru. Ale tento kurzarbeit nebo tento poslední návrh, který je, a ani nebyl psán na to, aby pomáhal v této době, v této pandemii. Protože co nejhoršího bychom mohli udělat, abychom vlastně změnili ten systém pomoci, a můžeme mít výhrady, jaké chceme, v rámci třeba antiviru nebo další bonusy z programů jiných ministerstev, ale vlastně vložit nebo začít fungovat na kurzarbeitu, ať už je třeba udělán v tomto smyslu, v této době, by bylo jedno z nejhorších rozhodnutí, co bychom mohli udělat. Proto si myslím, že opravdu tato legislativa a tato novela je pomoc do budoucna. V jakékoli podobě, ale je to prostě pomoc do budoucna. My budeme samozřejmě všichni věřit, že pomoc ze strany této legislativy nebude potřeba. Ale na druhou stranu asi všichni vnímáme realitu a to ukotvení je opravdu důležité.
Chtěla bych možná ještě reagovat vaším prostřednictvím, pane předsedající, na paní kolegyni Richterovou, že hovořila o srovnání kurzarbeitu s Německem. Paní ministryně to možná tady řekne nebo se k tomu ještě vyjádří. Každopádně na začátku určitě byly debaty o tom, jestli si vzít vzor z Německa, jestli jít touto cestou. Ale více méně po odborné diskusi, po té, když se šlo do hloubky, vůbec se tady nebudu bavit, že to bylo navrženo původně v legislativní nouzi atd., tak se opravdu přišlo na to, nebo se vyhodnotilo, že podoba německého kurzarbeitu, ať se vám to líbí, nebo ne, v České republice a v téhle době ještě není možná. Je postavena na pojistném systému, to znamená, že zaměstnavatelé dlouhodobě odvádí své příspěvky na čerpání potom možné zase zpětně, přispívají si. A bylo tady řečeno i právě paní kolegyní Richterovou, že je to dlouhodobě propracovaný systém desítkami let, kde se opravdu zdokonaluje. My jsme na začátku. A já věřím tomu, že ať bude vláda, jaká bude, do budoucna tento návrh, který dneska asi projde, tak samozřejmě věřím tomu, že se bude dále vylepšovat ku prospěchu ekonomiky a občanů České republiky. Ale na druhou stranu si myslím, že v současné době, teď, jak se bavíme, tu podobu německé mít ještě nemůže.
Já bych také třeba chtěla mít mzdy jako v Německu pro naše občany, tak o tom si teď taky asi můžeme nechat zdát. Ale nám by se určitě také líbila třeba minimální mzda, jako je v Německu, aspoň tedy za KSČM. Ale to si myslím, že bychom teď zhroutili ekonomiku.
To je asi teď za nás všechno. Možná jenom taková malá poznámka. Příspěvek nebo vůbec příspěvek zaměstnavateli tak, jak jste o něm hovořila, já bych to nerozporovala, protože naopak si myslím, že stavíme na tom, co je opravdu dobré. Můžeme se bavit o určitých parametrech, o kterých jste třeba hovořila a které nejsou úplně špatné, ale to si myslím, že to jsou ty parametry, které by měly potom postupně se začít vylepšovat a které by mohly přijít ještě v dalším vývoji, protože nikdo z nás, jak tady sedíme, si určitě nemyslí, že to je konečná podoba, která se nebude s praxí vylepšovat.
A jsem velice ráda, že jak odbory, tak zaměstnavatelé nebo zástupci zaměstnavatelů opravdu na to dali palec, ač třeba ta diskuse nebyla jednoduchá. Na druhou stranu nikdy se nestalo to, že by se někdo cítil velice ukřivděný nebo že by se nevyhovělo jejich požadavkům nebo argumentům, a naopak ta diskuse se vždycky vedla velice věcně se všemi odborníky, které teď u té legislativy máme.
Takže za nás bych jenom chtěla poděkovat za tu práci. A jsem velice ráda, že my jako KSČM můžeme dát ten palec nahoru na tuto podobu, která pak byla v té konečné podobě.
A možná bych se jenom trošku zeptala, možná to sem nepatří, ale na druhou stranu mi přijde úplně zcela zbytečné, když si někteří kolegové dávají tu možnost, aby hovořili jako poslední ve vystoupení, když se jde potom někdo přihlásit ještě po nich. (Na tabuli je opětovně přihlášená do rozpravy paní poslankyně Richterová.) Myslím si, že tyto věci bychom tady zavádět neměli.
