Jako člověk snad trošku zběhlý v operačních programech EU se zájmem sleduji kauzu Čapí hnízdo a přiznám se, že se mi zdaleka nejeví v tak jasném světle jako většině našich komentátorů.
Jestli se pan Babiš dopustil při psaní projektu trestného činu či nikoliv, nechť rozhodne soud. Stále ještě si dovoluji věřit, že rozhodne objektivně a spravedlivě. V tuto chvíli se domnívám, že pan Babiš udělal jednu velkou chybu, a to že vstoupil do politiky. Nebýt tomu tak, možná by v kauze Čapí hnízdo, pokud by vůbec existovala, zdaleka nehrál hlavní roli a přenechal tuto poctu jiným aktérům. Ale vlastně komu? Zanechme předčasné přemýšlení o volbách a o povolebním uspořádání a nahlédněme na věc z trošku jiného úhlu.
Moje otázka totiž zní: jak je možné, že dotaci ve výši 50 milionů CZK projekt Čapího hnízda obdržel? Dostat dotaci totiž zdaleka není tak jednoduché, samozřejmé potud, pokud neexistuje v systému jejího přidělování osoba, která vám k ní dopomůže.
Vycházím z praxe dlouholetého hodnotitele různých operačních programů v minulém programovacím období, ale také z poznatků údajných manipulací s dotacemi třeba v Severních Čechách. V tomto případě údajně byly udělovány neoprávněné dotace například na modernizaci skiareálu Klínovec za 248 milionů CZK nebo lyžařského areálu Plešivec za 171 milionů. To však bylo možné především z důvodu, že v celém systému působila dle tiskových zpráv organizovaná skupina lidí včetně politiků ČSSD a ODS, kteří byli členy příslušných komisí, které měly na starost přidělování dotací. Tak se dostaly dotace tam, kde jich „bylo zapotřebí“ a kde se dal očekávat příslušný revanš.
Kauza Babiš je zatím jiná. Žádní dohazovači, žádní spiklenci v systému. Zásadním problémem je údajné uvedení nepravdivých a zavádějících informací v jinak kvalitně zpracované žádosti o dotaci (tedy žádné uplácení, žádný revanš). Dobrá, jednalo by se o porušení zákona. Ale kde je odpovědnost armády úředníků, hodnotitelů, komisí, grémií, vedoucích referátů, poradců, náměstků hejtmanů, hejtmanů a dalších odpovědných a z veřejných zdrojů dobře placených osob, přes které podaná žádost prochází a kteří všichni by měli posoudit nejen její kvalitu, ale také skutečnost, zdali splňuje kritéria pro financování nebo nikoliv? A pokud jde o tu účelovost? Hm, jsou nastavena dotační pravidla, žadatel se jim musí podřídit a někdy třeba i více či méně „účelově“ přizpůsobit. Možná by stálo za to zjistit, kolik různých organizací, nadací, neziskovek, poradenských, vzdělávacích a jiných účelově vzniklo především s vidinou získání evropských dotací. Třeba na podporu vzdělávání menšin.
Mimo jiné jsem působil jako hodnotitel v operačním programu Podnikání a inovace a pamatuji si, že mi dalo hodně práce, abych si nastudoval všechny údaje o firmě ucházející se o dotaci včetně její vlastnické struktury nebo historie podnikatelských aktivit. A všechny údaje jsem si dále ověřoval na internetu, a pokud jsem měl o něčem pochybnosti, komunikoval jsem s poskytovatele dotace (MPO) nebo hledal v dalších dostupných zdrojích. Následovala obhajoba mých závěrů v komisi, jíž se účastnilo 5-10 dalších hodnotitelů a zástupce poskytovatele, kteří měli všechny dostupné údaje taktéž k dispozici. Bylo naší povinností upozornit na jakoukoliv sebemenší nesrovnalost, opomenutí, pochybení, či jenom podezření na ně, kterým se dále zabývali příslušní úředníci MPO. Chápu, že praxe v ROPech mohla být odlišná, povinností poskytovatele však je vytvořit takovou hodnotící, implementační a kontrolní strukturu, aby mohly být na základě objektivních a transparentních kritérií vybrány jen ty nejlepší projekty splňující všechna stanovená kritéria včetně třeba délky působení na trhu. Jakým způsobem byl posuzován projekt „Čapí hnízdo“? Jak je možné, že nikomu nic na něm nevadilo, že byl posouzen jako kvalitní, splňující veškeré požadavky včetně velikosti, vlastnické struktury, způsobu ovládání, statutárního řízení a dalších objektivních kritérií, jejichž splnění je podmínkou přidělení dotace? Jak je možné, že ani závěry kontrolních a auditních orgánů neobsahovaly žádné zřejmé pochybnosti?
Jestliže pan Babiš jednal přespříliš účelově a v rozporu s dobrými mravy (bylo to i v rozporu s pravidly operačního programu, páni hodnotitelé, páni úředníci? A proč tedy projekt nebyl vyřazen už ve fázi hodnocení?), je to především jeho obrovská ostuda. Šikovný člověk a ikona podnikatelského úspěchu by měla být vzorem a příkladem nám, méně úspěšným. Takhle se bohužel může zařadit pouze do plejády těch, kteří konali-li nečistě v jednom případě, mohli tak činit i v případech jiných. A na podnikatele zase dopadne kletba skupiny všeho schopných vyvrhelů hrabajících na úkor poctivě dřící společnosti. Což samozřejmě není pravda.
Jednal-li pan Babiš účelově, jak to že to uniklo uvedenému systému implementační struktury? A kolik bylo nebo bude dalších podvodů při udělování dotací? Kdo bude dalším obviněným na řadě? Také na tyhle otázky by mělo vyšetřování odpovědět tím, že se bude velice pečlivě zabývat procesními kroky a odpovědností jejich nositelů předcházející přidělení dotace Čapímu hnízdu. V grantové oblasti v USA mají takovou zásadu, že jestliže se najde v systému příjemce jedna chyba, pak je celý systém špatně nastaven a příjemce vrací adekvátní podíl ze všech dotací od příslušného poskytovatele. Pozor tedy, aby také Evropská komise bez ohledu na to, co zavinil či nezavinil občan Babiš, nezpochybnila celý implementační systém ROPů u příjemce České republiky a nemuseli jsme vracet daleko více než těch relativně zanedbatelných 50 milionů CZK.
Závěrem ještě příklad ze života. Byl jsem se podívat o víkendu na zámku v Čechách pod Kosířem. Zámek byl opraven taktéž za přispění ROP Olomouckého kraje. Nevím jaká je tam udržitelnost a co je jejím obsahem, ale omítka už zase začíná vypadat jako po bombardování. Termín dokončení rekonstrukce zámku byl prosinec 2015. Kdo nese odpovědnost? A co na to kontrolní orgány? Jak asi vypadají každoroční zprávy o udržitelnosti projektu?
Ještě štěstí, že také rozhledna na Velkém Kosíři nebyla financována z operačních programů. Z bezpečnostních důvodů musela být uzavřena již po čtyřech letech provozu…
