Člověk by si myslel, že nastoupí nový ředitel a s ním přijdou nové nápady jak přilepšit rozpočtu a zajistit alespoň nějaký ten zisk, ale skutek utek. Kdepak nápady, kdepak nové iniciativy a programy, kdepak vynalézavost a inovace. Ale zase jenom brada vystrčena dopředu k veřejnému sektoru podpořená nataženou dlaní s kolovrátkem dokola vyhrávajícím obehranou písničku občane plať, občane plať, jinak nehrajeme. Nejnovějším příkladem je městská příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla.
Máme nové složení vedení města Brna a velice bych se přimlouval za to, aby takovému a podobnému vydírání dále neustupovalo. ODS a jeho primátorka by si měly vzpomenout na kořeny, na nichž stranu Václav Klaus kdysi postavil, a řediteli Centra vysvětlila, že to on je placen za to, aby zajistili fungování a rozvoj svěřené organizací a nikoliv občan, který třeba do divadla za celý rok nestrčí nos.
Velice, velice bych se opětovně přimlouval za to, aby náklady zájmových služeb, jakými jsou zejména kultura a sport, nesli zejména ti spoluobčané, kteří tyto služby využívají. Veřejný rozpočet by neměl financovat vybrané koníčky soukromého zájmu. A pokud ano, pak by to mělo být na spravedlivém základě a o svůj díl by se měli hlásit také akvaristé, fotografové, filatelisté, chovatelé králíků, sběratelé vycházkových holí a všichni další a další z té bezbřehé množiny aktivních spoluobčanů, kteří něco provozují, něco sbírají, na něco hrají nebo něco fotografují.
Nechápu proč zrovna opičky na jevišti, pobíhání po hřišti nebo ušidrásající hluk motorů na nějakém oválu by měly být vyvolenými aktivitami pro financování z veřejných zdrojů. Nejvyšší čas toto zaběhané klišé zrušit a hned bude víc zdrojů na parkování, údržbu komunikací, opravu komunálních domů a bytů, veřejnou dopravu a další služby, které skutečně většina občanů využije.
Pokud bych sbíral známky a chtěl jet na mezinárodní výstavu na Nový Zéland, musím nést náklady sám. Jestliže soused chodí do divadla, proč by také nemohl nést plné náklady svého koníčku?
Kdysi jsem se při nějaké příležitosti zeptal náměstka primátora Hladíka, jaké jsou náklady magistrátu na kulturu. Odpověď už si nepamatuju, ale to číslo mě ohromilo. Jsem přesvědčen, že máme v Brně překulturováno a že veřejné financování udržuje při životě aktivity, které by jinak vyšuměly do ztracena.
Apeluji na nové vedené magistrátu, aby rázně přehodnotilo tyto nikoliv nezbytné výdaje a raději přesunulo zdroje tam, kde jsou opravdu potřebné a má z nich prospěch převážná většina občanů.
Kultura a sport jsou důležité, potřebné a krásné aktivity, ale patří, stejně jako filatelie a chov želv, do soukromého zájmu každého občana a měly by být proto hrazeny převážně ze soukromých kapes jejich spotřebitelů.
