A co u nás? Jaké mohou být možné scénáře dalšího vývoje v Česku? Tady se příliš optimismu nenabízí. Co třeba toto? Prezidentská kampaň ukazuje ostrou bipolaritu společnosti spojenou s narůstající agresivitou a nevraživostí. Představme si, že důvěřivá část společnosti, třeba ta, co dá na radu poslance Výborného a místo utváření vlastního názoru prostřednictvím četby médií oslovsky poslechne rady vyvolených, vyzdvihne do prezidentského křesla generálského. Přijde konečně uklidnění? Nikoliv. Neschopná vláda Národní fronty Spolu nedokáže zabránit prohlubující se ekonomické krizi. Vysoká inflace bude dále snižovat hodnotu úspor. Poroste chudoba a zadlužení země. Lidé budou stále častěji vycházet k protestním hladovým pochodům. Nezůstane už jen u pokojných demonstrací. Výsledkem masových protestů budou vymlácené výlohy a drancování supermarketů a hypermarketů. Obliba vlády bude na minimu, jejími voliči zůstanou jen lidé s příslušnou stranickou průkazkou a dosazení státní úředníci. Dojde k zatýkání šéfů opozičních stran a jejich obvinění z vyvolávání nepokojů. Na obzoru budou parlamentní volby. Předvolební kampaň bude ostrá. Statisícové protivládní demonstrace ukáží rozložení voličských preferencí. Státem organizované průzkumy však budou hovořit o vysoké podpoře Národní fronty. Dojde ke srážce vládních a protivládních přívrženců. Budou zranění a mrtví. Nastává chvíle pravdy. Premiér žádá generálského, aby vyhlásil výjimečný stav. Ten neváhá a plní jeho žádost. V ulicích se objevují vojáci, je zákaz vycházení, uzavírají se hranice, dochází k omezení komunikačních kanálů. Místo Facebooku nastupuje Telegram. Současně Česko žádá o vystoupení z NATO a EU a do země přichází ruští poradci. Prezident Putin slibuje, že Česko nenechá padnout a varuje státy NATO, aby se neodvážily zasáhnout do jeho vnitřních záležitostí. V napjaté situaci nahrazuje premiéra ve funkci spolužák generálského z Vysoké školy pozemního vojska a také do dalších státních funkcí infiltrují vysoké vojenské šarže. Levá dva, levá dva…Národů ať jsme různých, dáme se na pochod…Co se v mládí naučíš….Generálský vyzývá občany k zachování klidu a slibuje dočasnost přijatých opatření.
Jaká že je jednotka dočasnosti?
A léta zase běží. Na Letenské pláni prochází spořádaný průvod. V rukách vlajkonošů se třepotají české a ruské vlajky. Transparenty nesou nápisy „S ruskými bratry na věčné časy a nikdy jinak“. V rukou dalších procházejících můžeme vidět hlavy Putina, Stalina a Gottwalda. A rozjásané tváře se otáčejí k tribuně, odkud jim kyne sám generálský…
Právě splnil svou historickou úlohu, naplnil svůj vojenský slib „Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády a armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství. Tak přísahám!“ Kdo jednou upíše se ďáblu, už z jeho drápů neuteče.
Při pohledu zblízka však vidíme, že jeho úsměv je křečovitý, tvář ztrhaná. A může tomu být jinak, když za zády mu stojí sám ruský protektor Medvěděv a vrchní velitel ruských sil v Česku Primakov? Generálský ví, že revoluce požírá své děti a že také jeho dny jsou sečteny. Stejně jako dny naší země. Jaký že to chorál zní z úst procházejících zástupů? „neotřesitelný svaz svobodných republik stmelila na věky Veliká Rus..“ Brr, dost už člověče a užívej času, dokud to jde…
Že je takový scénář hodně nepravděpodobný? Že se už čtyřicátý osmý nebo šedesátý osmý rok nemůže opakovat? Kéž by. Také o tom však budete rozhodovat vy. Také tehdy byly všechny významné státní funkce v rukách Národní fronty. Také tehdy byla opozice nepřítelem a jako taková zadupaná do země.
