Cesta do hlubin voličské přízně není vždy snadná. Pro Česko s volebním systémem nahrávajícím jednorázovým politicko-podnikatelským projektům to platí dvojnásob. Snadno podpoříme krátkodobé mediální hvězdy s oslnivými předvolebními taháky a rádi tak poskytneme zdroje do jejich účelově vytvořených stranických pokladnic, zatímco přehlížíme dlouhodobou mravenčí práci a úsilí jiných stran konkrétními kroky přispět ke spokojenému životu našich občanů. Zatímco ti první na chvíli vylétnou a zamnou si ruce, jak snadno ke štěstí přišli, aby zase rychle sebrali, co jejich jest, a zmizeli v temnotě zapomnění, ti druzí se budou dál lopotit v absurdních limitech těžkopádného volebního systému, aby hledali cestu, jak by se mohli podílet na naplňování dlouhodobých vizí rozvoje naší společnosti. Jednoznačně tvrdím, že současný poměrný volební systém je už dávno přežilý a chceme-li dosáhnout skutečného a výrazného pokroku v rozvoji země, musí nastat radikální změna – nejlépe přechod na většinový systém podle britského vzoru. Přejít na volbu osobností místo volby nečitelných stranických uskupení s nejasným financováním. Změnila se volba prezidenta, je načase změnit také volební systém.
Nevím, o čem bude jednat vedení KDU-ČSL ve věci koalice se starosty, jen doufám, že se nastartovaný projekt udrží navzdory nejistotě vyplývající z některých předvolebních průzkumů. Rozkročení KDU-ČSL směrem k voliči by nemělo být krátkodobou bublinou, která praskne po prvních průzkumech mediálních agentur. Je-li myšlenka vzniku důstojné síly praktikující reálnou občanskou politiku myšlena skutečně vážně, pak by se neměla roztavit hned po prvním zahřmění. Troufám si tvrdit, že stojí zato nést i riziko případného volebního neúspěchu a i v mimoparlamentních sférách pokračovat v budování dlouhodobé vize politické spolupráce s nepopulistickými subjekty provozujícími realistickou proevropskou politiku. Komunální i senátní volby již delší dobu ukazují ohromný potenciál podobných uskupení a podaří-li se vybudovat společné vazby na nižších úrovních, dříve nebo později dá i český přelétavý volič přednost síle rozumu místo krátkodobého vzplanutí obdivu k neokoukanému i na celostátní úrovni. Spolupráce v obcích, městech a krajích musí být prvotním základem pro společnou celostátní kandidátku a vytváření společné vize pro parlamentní úroveň. Jistěže nová situace může vyžadovat i hledání nových osobností, jsem přesvědčen, že KDU-ČSL je má nebo přinejmenším má pořád ještě z čeho vybírat.
Velice silně doporučuji zbavit se konečně trvalých obav z nepřekročení ať už deseti nebo pětiprocentní hranice a stát se hnacím motorem nové cesty k většinovému volebnímu systému. Opět s odkazem na nedávné komunální i senátní volby jsem přesvědčen, že KDU-ČSL disponuje kvalitními i výraznými jedinci, kteří jsou ve volebních okrscích vidět a kteří jsou konkurenceschopní v přímém souboji s kandidáty jiných stran a uskupení. Vytáhněme už jednou provždy konečně hlavu ze smradlavé díry naplněné strachem, nejistotou a nevírou ve vlastní úspěch a začněme spolu s dalšími subjekty jednat o novém volebním systému, který odstraní kritizované jednorázové politické projekty a povede k vytvoření stabilnější politické scény, na níž bude mít nová, širší, občanská KDU-ČSL své nezastupitelné místo. To je cesta, po níž by měla KDU-ČSL jít. Zpochybňování volební spolupráce s jinými subjekty (starostové jsou určitě dobrým partnerem) jako její integrální součást je rezignací na budoucnost KDU-ČSL i na budoucnost stabilní a akceschopné politické scény v Česku.
