Nejen, že se zvýšily daňové slevy, byly zavedeny dětské skupiny, školkovné, výrazně se rozšířily i možnosti i pro takové tatínky, kteří si chtějí výchovu nejmenších užít na plno.
"Zrušme či snižme daňovou slevu na manželku bez příjmu. Je to nástroj, který odsouvá ženy z trhu práce," tvrdí ekonomka think-tanku IDEA při CERGE-EI Klára Kalíšková. "Tuto daňovou slevu je možné transformovat do jiné dávky. V případě péče o malé dítě do rodičovského příspěvku. V případě péče o seniora třeba do příspěvku na péči," doplňuje Robert Jahoda z Masarykovy univerzity.
„Experti“ se ve svých závěrech hluboce mýlí. Jak již bylo výše uvedeno, možnosti dnešních rodičů jak skloubit práci s výchovou dětí jsou, oproti minulosti, velmi komfortní. Zcela nepravdivé je tak tvrzení, že nová pravidla „odsouvají ženy z trhu práce“. Jestliže k něčemu takovému dochází, nejde o „systémovou chybu“, nýbrž o nevstřícný postup konkrétního zaměstnavatele. Tato situace pak spadá do pracovně-právních řešení případných sporů. S nástroji tzv. prorodinné politiky však nesouvisí.
Česko na rodiny vydává v Evropě průměrných 2,5 procenta HDP a v rámci těchto peněz má druhý největší podíl výdajů na daňové slevy mezi zeměmi OECD. Na druhé dítě stoupla sleva o 6 tisíc korun z 13.404 korun na 19.404 korun, na třetí a další dokonce o 10.800 korun. Z 13.404 Kč na 24.204 korun. Nakonec se schválilo zvýšení slevy na první dítě o 1.800 korun na 15.204 korun.
I zaměstnavatelé mohou návrat rodičů po rodičovské napomoci např. i větší nabídkou tzv. flexibilních úvazků či home office. V EU je žen pracujících na částečné úvazky průměrně 32 procent, u nás je to pouhých 8 procent. Pomoci v tomto směru by mohlo i daňové zvýhodnění částečných úvazků, což by zvýšilo jejich atraktivitu.
Jan Bartošek
místopředseda Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL