Pocit z výsledného řešení je pro mne opět rozporuplný. Za Lidovce jsme podávali návrh na zmrazení platů na jejich dosavadní úrovni s dovětkem, že je nutné navrhnout a většinovým konsensem odsouhlasit, nějaké skutečně systémové řečení, které zamezí tomu, aby bylo toto téma otevíráno ob rok znovu a znovu.
Hovořím-li o zmražení, je ale nutné vysvětlit, že v reálu šlo o snížení poslaneckých platů o 26 %. O tolik by totiž podle platného právního řádu vyskočily platy od roku 2015. To, co se v poslední době odehrávalo okolo této otázky, bylo absolutně neuvěřitelné a, zde musím souhlasit s některými svými politickými kolegy, „trapné“. Teď, po odhlasování návrhu na zvýšení o 3 %, si slovy Winstona Churchilla říkám „dobré svědomí je často jen následek špatné paměti“.
Nerozumím totiž tomu, proč když na začátku jednání například zástupci ANO populisticky proklamují nulové navýšení, je konečný stav věci o něčem jiném… A jsme zpátky u hlasování, protože zde bych vystačil se selským rozumem a trochou té logiky. Předpokládal bych, že s takovým prohlášením bude hnutí ANO trvat na svém, případně hlasovat pro naprosto nejnižší navrhovanou variantu. Ale?! Náš návrh na zmražení poslaneckých platů z nich podpořila pouze mizivá část! Hrají zde nakonec větší roli peníze než předem dané slovo? Asi ano, a to je smutné.
Lidovecký návrh byl založen na zásadnějším aspektu – zmražením na dosavadní úrovni na dobu jednoho roku bychom získali čas na hledání systémové cesty do budoucna. Takto se budou platy poslanců navyšovat každoročně s ohledem na změny násobku pro jejich výpočet. A ani tím politické handrkování o peníze nekončí, protože se každoročně budou navyšovat také tzv. poslanecké náhrady... Stydím se za ty, kteří vehementně hájili své výdělky a svou nepřítomností ve Sněmovně dávali najevo, jak je jim celková společenská situace v zemi v podstatě lhostejná. Takže na závěr ještě slovy W. Churchilla: „Nesouhlasím s tím, že pes u koryta má na ono koryto konečné právo, jakkoliv dlouho tam ležel.”