Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu usiluje o posílení ochrany zemědělské půdy. Ministerstvo životního prostředí v ní proto navrhuje stanovit na nejúrodnější zemědělské půdě plošný zákaz výstavby nových distribučních skladů, obchodních center nebo solárních parků přesahující rozlohu jednoho hektaru. Nad tímto tématem v Poslanecké sněmovně diskutovali účastníci kulatého stolu z řad zástupců Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj, dále zástupci Svazu měst a obcí, Hospodářské komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu a další.
„Nikdo nerozporuje, že je zemědělskou půdu potřeba chránit. Považuji však za důležité, aby současně s tím zaznělo, jaké dopady bude mít přijetí plošného zákazu výstavby, mimochodem v Evropě ojedinělém, na prosperitu České republiky, ať už se bavíme o obcích a městech, zájmu zahraničních investorů nebo o průmyslu. Po podnětech, které dnes zazněly od účastníků, nejsem přesvědčen, že je plošný zákaz tím správným řešením,“ uvedl Jan Bureš (ODS), místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí, který kulatý stůl s názvem „Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu: Příležitost, nebo hrozba?“ organizoval.
„Půda je přírodním bohatstvím, které zdaleka neplní pouze produkční funkci, ale má celou řadu mimoprodukčních schopností, jež jsou klíčové zejména v době extrémních projevů klimatu. Zadržuje vodu, poskytuje prostor pro život, váže uhlík atp. Přestože česká krajina čelí i mnoha dalším výzvám, její postupná zástavba patří mezi ty nejviditelnější a jako taková je nevratná a považovaná za nejvyšší formu degradace přírodního prostředí, tedy i půdy. ČR navíc disponuje největší plochou hal na skladování v regionu střední a východní Evropy a na obyvatele jich má dokonce 1,5x více než druhé v pořadí Polsko. Omezení výstavby pro obchod a skladovaní považujeme v tomto kontextu za žádoucí stimul pro ještě intenzivnější hledání alternativ například a mimo jiné v rámci mnoha tisíc brownfieldů, které v ČR máme. Tato novela nemá za cíl omezit budoucí strategické projekty ČR,“ řekl Jiří Lehejček (Piráti), náměstek ministra životního prostředí.
Kritici zákazu se obávají jeho možných důsledků. „Česká ekonomika se dostala do fáze, kdy současný ekonomický model už dosáhl svého stropu. Ekonomika je založena na výrobě meziproduktů dodávaných na zahraniční trhy. Od roku 2014 reálně stagnuje pozice ČR jako investiční destinace i investora (zastavilo se přibližování silným ekonomikám). V zahraničních podnicích se jen těžko daří prosadit se českým manažerům, což platí nejen pro zahraniční matky, ale i v Česku působící dceřiné společnosti. I přesto je situace zároveň velmi nadějná, protože umíme pracovat s technologiemi, existuje řada příkladů, kdy se firmy posunují nahoru v produkčních řetězcích, máme otevřené cesty na evropský trh, který je největší na světě. Co nám chybí, je kvalita institucí. Podléháme konzervatismu a v dobré víře si komplikujeme život řadou ekonomických regulací, které nás připravují o možnost flexibilně reagovat na měnící se podmínky. Zdánlivě jednoduchá a dobře míněná regulace logistiky na zemědělské půdě může přinést problémy řadě projektů, které by napomohly modernizaci ekonomiky jednoduše proto, že další komplikace od těchto projektů odradí,“ dodal Milan Damborský, ekonom z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu předložila vláda k dalšímu projednání do Poslanecké sněmovny na začátku listopadu. Novela nyní čeká na projednání v prvním čtení a následně o ní budou diskutovat výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby novela nabyla účinnosti už od začátku příštího roku.
